Historie Jižní Moravy
Příroda, Historie, Cestování, Fotogalerie
ODKAZY
JIŽNÍ MORAVA - HISTORIE - TOULKY OKOLÍM ZNOJMA
Název snad od toho, že potok tvořil hranici mezi městem a proboštstvím na Hradišti, které mělo právo asylu. Pronásledovaný, který překročil potok, nesměl být městskými biřici dále stíhán. Právo zrušil Matyáš Korvín. Podle jiného názoru je správný název Hradnice /potok teče pod hradem/. Údolí bylo postupně upravováno Okrašlovacím spolkem. Během dvou let /1879 - 1880/ bylo v Oranicích vysazeno 70 000 /!/ stromů, vybudována síť cest s několika stovkami laviček atd. Po sestupu k potoku se vydáme proti proudu. Za můstkem uvidíme začátek křížové cesty vedoucí na Hradiště. Pokračujeme kolem potoka k druhému můstku /před ním zbytky chaty chránící dávné výletníky před náhlou nepřízní počasí/. Přejdeme na levý břeh a pokračujeme ke Spálenému mlýnu a dále ke starému klenutému mostu. Vlevo vede cesta na Hradiště , vpravo bychom došli na Pražskou třídu. Modrá značka pokračuje k Pivcovu pramenu pojmenovaném po členu Okrašlovacího spolku. Zpět do města opět kolem potoka nebo cestou vedoucí na Pražskou třídu.
Gránické údolí - Citonický park
Hradiště u Znojma
Na Hradiště jezdí autobusy MHD č. 2 a 3. ale pěší cestu lze jen doporučit. Zavede nás tam zelená značka z ulice Přemyslovců. /Jiné možnosti: Gránickou ulicí do údolí a vzhůru po křížové cestě, nebo proti proudu potoka až ke kamennému mostu, po němž vede stará vozová cesta na Hradiště/. Zeleně značená cesta stoupá hadovitě vzhůru. Asi po dvou stech metrech projdeme kamenným tunýlkem. za nímž se cesta stáčí prudce doprava a zároveň spirálovitě stoupá, takže se překvapený turista octne na vrcholu podchodu, kterým před chvílí prošel. J. Bergmanna /1847 -1932/ tato "smyčka" inspirovala ke stejnojmenné básni:
Z údolí se na Hradiště
vine cesta jako had.
Vidíš z ní hrad, řeku, skály...
Se Znojmem má spojovat.
Funíš jako při rozcvičce.
krásu vnímáš ze všech sil,
najednou se octneš v smyčce -
vtipálek ji nastražil.
Neutíkej - vždyť zadrhnout se
nemůže smyčka kamenná.
Podobná jistota v žití, -
to byla by věc příjemná!
Před vstupem do obce vlevo /stále po zelené značce/ k Eliášově kapli z r. 1662. Výhled na město, do údolí i do rozsáhlé roviny. Za jasných dnů odtud můžeme vidět Uské vrchy, Mailberk a výjimečně Rakouské Vápencové Alpy /2070 m/. Vracíme se na cestu do obce, na nedaleké planince stojí farní kostel sv. Antonína ze 17. stol. Hradišťský ostroh byl osídlen už v pravěku. V 9. století patřilo Hradiště k významným sídlům Velkomoravské říše. V polovině 10. století bylo zničeno Maďary. Ve 13. stol. vznikl klášter křížovníků s červenou hvězdou. Na místě starší stavby /snad velkomoravské/ stojí kostel sv. Hipolita barokizovaný v 17. století Vzácné Maulbertschovy fresky v kopuli vznikly r. 1776. Z proboštů se zmiňme alespoň o Fr. Jos. Ryvolovi /působil zde v r. 1708 - 1734/. Napsal Slovář český, podporoval český jazyk a šířil české knihy. Projdeme bránou a dáme se cestou ke hřbitovu /vpravo se Částečně zachoval velkomoravský příkop a val/. Pokračujeme kolem tzv. cholerové kaple z r. 1832 k Ovečkám. Ve skupině stromů pronikají na povrch křemenné balvany připomínající stádo ovcí. Nedaleký Hájek bývat před r. 1918 cílem výletů znojemských spolků. Do města se vracíme pěšky nebo MHD.
Pozn. Zelená značka opouští Hradiště a klesá do údolíčka, míjí budovu bývalého hradišťského pivovaru, stoupá a pokračuje kolem pole a několika zahrad. Pak se stáčí téměř v pravém úhlu doprava. Před touto odbočkou /vlevo od cesty/ najdeme jeden z nejkrásnějších pohledů na město zasazené do přírodního rámce.
Kraví hora
Z ulice Přemyslovců po žluté. Kraví hora, dnes chráněné území, je travnatý vrchol s vřesovištěm a vzácnou teplomilnou vegetací. R. 1987 byla otevřena naučná stezka, která začíná i končí u ZŠ na Loucké ulici. Z Kraví hory je pěkný pohled na město.
Učaroval mnoha malířům a zaujal i Václava Hollara. Jeho pohled na Znojmo /1636/ vlastní Národní galérie. Literárně ho zpracoval Alois Mrštík v povídce Terka aj. Nánosy písku s křemennými valouny pocházejí z třetihor, kdy v těchto místech ústila Dyje do Středozemního moře. Vzdálené Pavlovské vrchy i další pahorky z něho vystupovaly jako ostrovy. V r. 1632 na pláni Kraví hory tábořilo několik desítek tisíc žoldnéřů, které naverboval Albrecht z Valdštejna. Vrátit se můžeme cestou sledující jižním směrem okraj lesa/vlevo od Žluté značené cesty vede do Sedlešovic k stanici MHO. Jinak zpět po žluté značce.
Přímětice
Nejlépe autobusem MHD č. 1 a 5. Obec se připomíná již r. 1220. kdy se stala majetkem Louckého kláštera. Mohutný vinný sklep na návsi vybudovali v r. 1740 - 1756 znojemští jezuité. Má tvar pravidelného kříže o ramenech 110 a 5 , výška chodeb činí 7 m. šířka 10. Ve sklepě může být uloženo až 1 250 000 litrů vína. Jdeme-li směrem na Jevišovice. spatříme po chvíli věž kostela, v němž farářoval Prokop Diviš, který na farní zahradě postavil r. 1754 svůj bleskosvod, jehož model stojí před kostelem. V budově fary je umístěn památník dokumentující život a dílo slavného vynálezce.
Copyright © 2015 by "Luděk Rotrekl" All Rights reserved E-Mail: ludek.rotrekl@post.cz
Údolím Dyje do Louky
Od vyhlídky na konci ulice Přemyslovců po zelené do údolí Dyje. /Možno též po žluté nebo z Napajedel/. Asi v polovině svahu pamětní deska zasazená do skály. Letopočet 1880 upomíná na zahájení zalesňování údolí. Sejdeme k ústí Gránického potoka, nad nímž se vypíná skalní vila /dnes sídlo přehrady/. Přehrada /1964/ slouží jako zdroj pitné vody.
Ulicí U obří hlavy a Koželužskou dojdeme k mostu, který přejdeme, a pokračujeme po pravém břehu. Nad řekou romantické panorama města. Nad lávkou pro pěší ve skupině bříz tzv. Cendelínová studánka. Vždy na jaře ji mládež vyčistila a slavnostně odevzdala k užívání.
Kraví hory je pěkný pohled na město. Učaroval mnoha malířům a zaujal i Václava Hollara. Jeho pohled na Znojmo /1636/ vlastní Národní galérie. Literárně ho zpracoval Alois Mrštík v povídce Terka aj. Nánosy písku s křemennými valouny pocházejí z třetihor, kdy v těchto místech ústila Dyje do Středozemního moře. Vzdálené Pavlovské vrchy i další pahorky z něho vystupovaly jako ostrovy. V r. 1632 na pláni Kraví hory tábořilo několik desítek tisíc žoldnéřů, které naverboval Albrecht z Valdštejna. Vrátit se můžeme cestou sledující jižním směrem okraj lesa/vlevo od Žluté značené cesty vede do Sedlešovic k stanici MHO. Jinak zpět po žluté značce.