Historie Jižní Moravy
Příroda, Historie, Cestování, Fotogalerie
ODKAZY
JIŽNÍ MORAVA - HISTORIE - LOUCKÝ KLÁŠTER
PŮVODNÍ ODKAZY (INTERNÍ WEB):
Heraldika
Procházka Znojmem a historií, II. III.
Rotunda Sv. Kateřiny
Pohledy a vyhlídky
Toulky znojemským okolím
Fotogalerie
NOVÉ ODKAZY (EXTERNÍ ČR):
promoravia.blog.cz/znojmo
Moravský Zemský archiv Brno
Okresní archiv Znojmo
Okresní archiv Břeclav
(EXTERNÍ RAKOUSKO):
www.waldviertel.at
www.weinviertel.at
Heraldika
Procházka Znojmem a historií, II. III.
Rotunda Sv. Kateřiny
Pohledy a vyhlídky
Toulky znojemským okolím
Fotogalerie
NOVÉ ODKAZY (EXTERNÍ ČR):
promoravia.blog.cz/znojmo
Moravský Zemský archiv Brno
Okresní archiv Znojmo
Okresní archiv Břeclav
(EXTERNÍ RAKOUSKO):
www.waldviertel.at
www.weinviertel.at
Premonstrátský klášter v Louce založil znojemský úderný kníže Konrád Ota společné se svojí matkou Marií v roce 1190. Již při svém založení byl nový klášter obdarován třemi desítkami vsí, správou několika kostelů a dalšími desátky. Stálá přízeň přemyslovských panovníků přinášela klášteru řadu majetkových a správních výhod, díky nimž se klášter brzy stal jedním z nejdůležitějších
Stavební historie
Centrem kláštera je trojlodní bazilika Panny Marie a sv. Václava, pod níž se rozkládá dvoulodní krypta, která je rovněž jednou z nejstarších dochovaných stavebních památek klášterního komplexu. K dalším zachovalým pozdní románským památkám patří apsida kostela, jejíž vnější Část je členěna polosloupky s charakteristickými patkami s drápky. Středověké konventní budovy byly vystavěny při jižním boku klášterního kostela. Zachovalou částí je severní křídlo ambitu z doby kolem roku 1240, přestavováno ve 2. polovině 15. století
Premonstrátský klášter v Louce
center nejen duchovního, ale také hospodářského života celé jihozápadní Moravy.
Roku 1336 vymanil král Jan Lucemburský loučky klášter z pravomoci zemských komorníků společné s darem vykonávat právo útrpné, o rok později získali loudí opati právo schválit znojemského sudího. Roku 1386 obdrželi opati právo nosit mitru a stali se tak zemskými preláty. Po husitských válkách, při nichž byl klášter 12. listopadu 1425 vypleněn husitskými vojsky, začala přestavba kláštera. Obnovená prosperita kláštera se odráží nejen ve stavebních památkách z konce 15. století, ale i v několika dochovaných iluminovaných rukopisech z té doby (Misál z Louky 1483, Graduál z Louky 1499). V době reformací se roku 1573 ujímá opatského úřadu vychovatel císaře Rudolfa II. Sebastián Freytág z Čepiroh, usilující o hospodářský rozkvět louckého hospodářství i duchovních hodnot ve smyslu humanistických idejí. Za jeho nástupce Šebestiána II. Fuchse byla v Louce založena knihtiskárna, která v letech 1595 - 1608 vydala 21 titulů. V tiskárně pracoval i významný grafik, vedutista Jan Willenbergcr. Na samém konci třicetileté války roku 1645 bylo Znojmo dobyto švédskými vojsky a vysokou kontribuci vyplatil i loucký klášter. Po stabilizaci hospodářských poměrů koncem 17. století však vlastnil klášter již 35 městeček a vsí. Ve čtyřicátých letech 18. století zde působil jako převor Prokop Diviš, jenž se zabýval pokusy s elektřinou. V klášteře zkonstruoval elektrický hudební nástroj „Denis ď or" a na nedaleké faře v Příměticích první uzemněný bleskosvod na světě (1754).18. století znamenalo pro klášter nejen vyvrcholení jeho stavební aktivity v podobě velkolepé novostavby, ale též jeho konec a to díky josefínským reformám roku 1784.Po zrušení kláštera se v nedokončených novostavbách na dalších 18 let usídlilo císařské vojsko, část kláštera sloužila v letech 1802 -1821 jako továrna na zpracování tabáku. Při průjezdu městem Loucký klášter 1853 - litografieZnojmem se zde koncem listopadu roku 1805 zastavil na své česle ke Slavkovu císař Napoleon. Budovy kláštera byly roku 1827 prodány vídeňské bankéřské rodině Liebenbergů za částku 223 000 zlatých, roku 1851 byla zakoupena část budov pro umístění C. K. ženijní akademie. Po vymístění akademie do Vídně roku 1869 byl celý areál nepřetržitě až do roku 1993 využíván jako kasárna. Od roku 1994 je areál kláštera ve správě znojemského Okresního úřadu. V současné době je zde prováděn stavebně historický průzkum a stavební úpravy nejvíce poškozených částí nového konventu. Snahou Okresního úřadu ve Znojmě je, aby se do klášterního areálu opět vrátil život, například v podobě umístění vhodné vzdělávací či kulturní instituce.
Roku 1336 vymanil král Jan Lucemburský loučky klášter z pravomoci zemských komorníků společné s darem vykonávat právo útrpné, o rok později získali loudí opati právo schválit znojemského sudího. Roku 1386 obdrželi opati právo nosit mitru a stali se tak zemskými preláty. Po husitských válkách, při nichž byl klášter 12. listopadu 1425 vypleněn husitskými vojsky, začala přestavba kláštera. Obnovená prosperita kláštera se odráží nejen ve stavebních památkách z konce 15. století, ale i v několika dochovaných iluminovaných rukopisech z té doby (Misál z Louky 1483, Graduál z Louky 1499). V době reformací se roku 1573 ujímá opatského úřadu vychovatel císaře Rudolfa II. Sebastián Freytág z Čepiroh, usilující o hospodářský rozkvět louckého hospodářství i duchovních hodnot ve smyslu humanistických idejí. Za jeho nástupce Šebestiána II. Fuchse byla v Louce založena knihtiskárna, která v letech 1595 - 1608 vydala 21 titulů. V tiskárně pracoval i významný grafik, vedutista Jan Willenbergcr. Na samém konci třicetileté války roku 1645 bylo Znojmo dobyto švédskými vojsky a vysokou kontribuci vyplatil i loucký klášter. Po stabilizaci hospodářských poměrů koncem 17. století však vlastnil klášter již 35 městeček a vsí. Ve čtyřicátých letech 18. století zde působil jako převor Prokop Diviš, jenž se zabýval pokusy s elektřinou. V klášteře zkonstruoval elektrický hudební nástroj „Denis ď or" a na nedaleké faře v Příměticích první uzemněný bleskosvod na světě (1754).18. století znamenalo pro klášter nejen vyvrcholení jeho stavební aktivity v podobě velkolepé novostavby, ale též jeho konec a to díky josefínským reformám roku 1784.Po zrušení kláštera se v nedokončených novostavbách na dalších 18 let usídlilo císařské vojsko, část kláštera sloužila v letech 1802 -1821 jako továrna na zpracování tabáku. Při průjezdu městem Loucký klášter 1853 - litografieZnojmem se zde koncem listopadu roku 1805 zastavil na své česle ke Slavkovu císař Napoleon. Budovy kláštera byly roku 1827 prodány vídeňské bankéřské rodině Liebenbergů za částku 223 000 zlatých, roku 1851 byla zakoupena část budov pro umístění C. K. ženijní akademie. Po vymístění akademie do Vídně roku 1869 byl celý areál nepřetržitě až do roku 1993 využíván jako kasárna. Od roku 1994 je areál kláštera ve správě znojemského Okresního úřadu. V současné době je zde prováděn stavebně historický průzkum a stavební úpravy nejvíce poškozených částí nového konventu. Snahou Okresního úřadu ve Znojmě je, aby se do klášterního areálu opět vrátil život, například v podobě umístění vhodné vzdělávací či kulturní instituce.
Východní část ambitu nalézáme pouze jako torzo ve hmotě novější dělící zdi mezi dvorem kláštera a Školy. K této části křížové chodby přiléhala kapitulní síň a opatská kaple sv. Kateřiny. Jižní a západní část ambitu se nedochovala. V západní části se nacházely další budovy konventu, které od Bazilika Panny Marie a sv. Václavapoloviny 15. století chránila tzv. Přibíkova věž, mohutná obranná stavba, postavená místním stavitelem Mikulášem ze Sedlešovic (autor znojemské radniční věže). Ke konventu příslušel také hospodářský dvůr, rozkládající se mezi klášterem a řekou Dyjí. V 90. letech 17. století bylo nad cestou do Sedlešovic vystavěno nové opatské křídlo v podobě dvoupatrové budovy. V té době byl ve východní části klášterní zahrady zbudován vídeňským architektem Antoniem Beduzzim letohrádek, zahradu ve třicátých letech 18. století vyzdobil sochami s Ovidiovskými náměty italský sochař Lorcnzo Matticlli (sochy jsou dnes umístěny v zámeckém parku v Jevišovicích). Nejrozsáhlejším stavebním projektem bylo budování nového monumentálního konventu, jehož stavba započala roku 1748 podle plánů vídeňského architekta Franzc Antona Piigrama. Koncepce vytvořená podle dobového dekora dovršila vývoj podunajského klášterního typu a měla znázorňovat „thcatrum mundi - divadlo světa". Stavba byla řešena jako čtyřkřídlá dispozice se čtvercovým vnitřním dvorem, do jehož západní částí měl být začleněn klášterní kostel. V severním křídle byla plánována prelatura se širokým hlavním schodištěm, reprezentačními místnostmi a obydlím opata. To bylo realizováno ve zlomku, zatímco jediným zcela dokončeným bylo východní křídlo, tzv. císařské. Monumentální schodiště s freskami v medailonech vyzdobil vídeňský malíř Johann Ignaz Mildorfer. V přízemí tohoto křídla byla umístěna opatská jídelna, nad ní se nacházel letní refektář (jídelna řeholníků). Do dnešní doby se dochoval vstupní portál; výzdoba refektáře, na níž se malířsky podílel Franz Anton Maulbertsch a Vincenz Fischer a sochařsky Josef Wintcrhalder ml. je však z vetší části zničena. Zachovány zůstaly pouze závěsné obrazy - dvě rozměrné podobizny císařovny Marie Terezie (dnes umístěné na zámku ve Valticích) od Antona Gluncka a Vize sv. Norberta od F. A. Maulbertsche (nyní na hlavním oltáři dominikánského kostela sv. Kříže ve Znojmě). Štuková výzdoba stropů v suterénu budovy byla vytvořena v polovině 19. století a připomíná dobu, kdy klášter sloužil účelům ženijní akademie. Také jižní křídlo prováděné stavitelem Franzcm Antonem Hillebrantem zůstalo nedokončeno. Zde byla v horních dvou patrech umístěna proslulá Detail chórové lavice - 2. pol. 17. stol.loucská knihovna. Bohatě vyřezávané knihovní regály s více než deseti tisíci svazky knih doplňovala rozsáhlá freska na stropě sálu, kterou v roce 1778 vytvořil F. A. Maulbcrtsch. Po zrušení kláštera byly regály převezeny do premonstrátského kláštera na Strahov, kde Maulbertsch v mírně pozměněné formě loučkou fresku zopakoval. Pod knihovním sálem byla klášterní škola, o poschodí níž zimní refektář, jehož fresková výzdoba byla zadána Janu Václavu Bergiovi. Tento malíř byl rovněž autorem fresky ze života sv. Norberta na jižním a západním průčelí kláštera. Dolní patro jižního křídla sloužilo jako sála terrena. Celý trakt byl ke konci 2. světové války silně poškozen, avšak ani východní - císařské křídlo se v minulosti nevyhnulo stavebním úpravám, jež nenávratně poškodily původní vzhled interiérů. Na místě starého hospodářského dvora směrem k řece Dyji byla před polovinou 19. století postavena čtyřkřídlá budova, nazývaná jako „Nový zámek" nebo „důstojnický pavilon". Z původního klášterního parku se do dnešních dnů dochovalo pouze nepatrné torzo severně od vstupu do kláštera. " Přesto, že stavba barokního kláštera nebyla nikdy dokončena a v průběhu posledních dvou století utrpěla nevhodnými stavebními úpravami, zůstává dodnes jedním z nejcennějších dokladů pozdně barokního umění na Moravě. Rovněž tak i celý klášterní komplex, v jehož zdech jsou zachovány stavební dějiny šesti století, připomíná duchovní odkaz louckých premonstrátů.
Copyright © 2015 by "Luděk Rotrekl" • All Rights reserved • E-Mail: ludek.rotrekl@post.cz