Přírodní poměry, reliéf, podnebí, fauna, flóra, hospodaření v CHKO, zóny, půda, vodstvo. Příroda Kokořínsko, Fotogalerie

Příroda Kokořínska

Příroda, Historie, Cestování

ODKAZY

STŘEDNÍ ČECHY - PŘÍRODA -

KOKOŘÍNSKO

(CHKO Kokořínsko)

     CHKO Kokořínsko  


     Chráněná krajinná oblast Kokořínsko (CHKO) se nachází v Severních a Středních Čechách v okresech, které tvoří Česká Lípa, Litoměřice a Mělník. Byla vyhlášena v roce 1976. Celková rozloha činila 265 km2. Je součástí Polomených hor (také Dubských skal či Dubského Švýcarska) a jejich oblast patří geologicky do Severočeské křídové tabule. Je budována převážně druhohorními mořskými usazeninami.
       K 1. září 2014 byla CHKO rozšířena o svoji druhou, nenavazující část o rozloze 136 km2 jménem Máchův kraj, rozkládající se v severovýchodním okolí Máchova jezera.
Aktuálně tedy chráněná krajinná oblast zaujímá rozlohu cca 410 km2 a patří k nejkrásnějším oblastem Mělnicka, Českolipska, Mladoboleslavska i celých Čech.
     Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.
     Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu, jsou pro ni typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary - skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Asi nejznámější jsou tzv. Pokličky, jež kryjí spodní, méně odolné vrstvy, které snáze větrají, a tak vytvářejí komolé kužele. Jsou to železité, tvrdé pískovce až slepence ve vrstvě čítající až jeden metr a představují poklice. Z těchto materiálů jsou tvořena rozmanitá údolí, z nichž je nejznámějším a nejdelším je Kokořínský důl.
     V CHKO Kokořínsko se také nacházejí maloplošná, avšak zvláště chráněná území, do kterých se řadí pět přírodních rezervací a 16 přírodních památek.

Nejlepší a aktualizované informace naleznete zde: kokorinsko.ochranaprirody.cz
Home About Me Contact Photogalery

     Přírodní poměry  


     Jedná se o krajinu pahorkatinného typu, která je tvořena převážně pískovci, které zde zbyly z období druhohorního moře. Za velmi dlouhou dobu a pomocí eroze, zde vzniklo poměrně jedinečná krajina dlouhého údolí (Kokořínské údolí, Polomené hory) a náhorního plata. Hlavní údolí vedené severojižním směrem se dále větví a vytváří síť malebných a nenápadných údolíček, na jejichž okrajích a hranách se vytvořila skalní města, pokličky, skalní okna či brány a jiné obdobné útvary. Jsou většinou takového rozsahu, které jen se jen těžko naleznou v jiné pískovcové oblasti v České republice.

     Reliéf  


     Reliéf Kokořínska lze charakterizovat jako hustou síť kaňonových údolí. Mezi nejzajímavější část patří Polomené hory. Ty jsou tvořeny druhohorními mořskými usazeninami středního turonu. Tyto sedimenty jsou tvořeny hrubozrnnými kvádrovými pískovci, které byly postupem času rozlámány a v tabuli tak vznikla soustava puklin. Pískovcové skály tak byly působením vnějších činitelů vytvarovány do různých tvarů. Nejvyšším bodem CHKO je vrchol Vlhošť (614 m n. m.) a nejnižší bod leží v nivě potoka Liběchovka u Želíz (175 m n. m.).

     Podnebí  


     Z hlediska klimatického se většina území CHKO Kokořínsko nachází v oblasti mírně teplé a vlhké. Průměrný roční úhrn srážek činí 500-650 mm, průměrná roční teplota dosahuje kolem 7,7-8,1°C. Zima bývá převážně mírná, sněhová pokrývka nebývá vysoká, v průměru dosahuje kolem 20 cm a netrvá déle než 60 dnů.

     Fauna  


     Díky vysoké různorodosti ekosystémů se krajina vyznačuje několika oblastmi typickými pro různé druhy živočichů počínaje vápnitými mokřady až po kyselé reliktní bory. V mokřadech se dají nejčastěji zahlédnout obojživelníci, jako jsou mlok skvrnitý, ropucha obecná, skokan hnědý, čolek obecný, čolek horský, rosnička zelená, skokan skřehotavý či užovka obojková. Tito živočichové se nacházejí zejména ve vlhkých údolích s vodními toky a nádržemi říčky Pšovky a jejich přítoků. Také se zde objevuje řada bezobratlých živočichů, kteří se nikde jinde v České republice nevyskytují.
Další skupinu tvoří vzácné druhy pavouků, ke kterým patří například slíďák, lovčík vodní či snovačka. Z brouků je to střevlík a tesařík pižmový.
V potoce Pšovka byly také zjištěny tři druhy raků. Nejvýznamnějším z nich je rak říční, jehož populace byla téměř zdecimována v letech 1998-1999 díky výskytu onemocnění takzvaného račího moru. V současné době je možné spatřit raka říčního pouze na horním toku Pšovky. Dalším druhem je rak pruhovaný nacházející se v dolním toku Pšovky. Tento rak pro naši přírodu bohužel nepřináší příliš mnoho užitku, protože vytlačuje naše původní druhy raků a zároveň na ně přenáší račí mor. Stále více a více se šíří proti proudu Pšovky na místa, která jsou uvolněna vyhynulým rakem bahenním.
Za zmínku stojí také takzvaná avifauna, do které se řadí dravci a sovy. Patří sem poštolka obecná, káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, sokol stěhovavý, puštík obecný, kalous ušatý, sýc rousný a nejvzácnější a největší výr velký.

     Flóra  


     Původní společenstva byla dochována pouze v částech. Většina poloh byla následně odlesněna a tak získané pozemky byly využívány jako louky či zemědělské pozemky určené k obhospodařování. Zbylé lesy byly přeměněny na borové a smrkové monokultury. Celková plocha lesů činí 52 %, z čehož představuje borovice lesní 57 %, smrk ztepilý 18 %, buk lesní 5 %, dub letní a zimní 5,5 % a bříza bílá 5 %.
Ze vzácných a chráněných druhů rostlin se v zamokřených stinných údolí nachází zejména vachta trojlistá, kosatec žlutý, stulík žlutý, leknín bílý, lýkovec jedovatý, upolín evropský a plavuně jedlová. Z rostlin teplomilných na slunečných stráních je to například bělozářka větvitá, tařice skalní, hlaváček jarní či zvonek klubkatý.

     CHKO Kokořínsko - Zóny  


     Oblast Kokořínska je rozdělena do 4 zón, které zohledňují stupeň ochrany přírody a nakládaním se zdroji v daných oblastech, stupeň ochrany okrajiny i omezení činnosti člověka v jednotlivých zónách CHKO. Více na kokorinsko.ochranaprirody.cz.
I. zóna - Území, kde je zachovalá živá i neživá příroda. Podle toho jsou území podmíněna buď přirozeným vývojem, nebo umělým zásahem člověka. Rozloha I. zóny činí 2568,56 ha.
II. zóna - Tato zóna má vstřebávat rušivé vlivy na plochy I. zóny. Dále se snaží zlepšovat a obnovovat plochy s významnými přírodními složkami. Rozloha II. zóny činí 3612,85 ha.
III. zóna - Je téměř totožná se zónou předchozí, avšak ochrana je zde mírnější. Rozloha III. zóny činí 19761,33 ha.
IV. zóna - Do této zóny patří trvale zastavěná území či území, kde je provozována zemědělská činnost. Rozloha IV. zóny činí 1214,40 ha.
Na území CHKO probíhá pravidelně monitoring činnosti a dopadů zásahů člověka do krajiny, ale také například výskyt živočichů a rostlin vztažených k těmto změnám probíhajících v krajině na předmětnou faunu a flóru (turismus, kosení luk, doprava, atd.)

     Hospodářství v CHKO  


     Oblast Kokořínska byla již odedávna zaměřena převážně na zemědělství, protože zde byly velice dobré přírodní podmínky pro pěstování. Celkový vývoj byl ovlivněn po druhé světové válce. Vlastníky půdy se stával stát a tak státní statky či zemědělská družstva zabírala velké pozemky. Do zemědělství začala zasahovat chemizace a těžká mechanizace. Ta měla za následek značné poškozování životního prostředí a znečišťování podzemní vody chemickými látkami.
Další velikou změnu přinesl rok 1989, kdy byla půda opět navrácena původním vlastníkům. Tento zlom sice přispěl ke zpětnému zlepšení životního prostředí, ale protože zemědělcům klesla finanční podpora, klesly i počty zaměstnanců a množství obdělávané půdy.
V současné době se oblast Kokořínsko věnuje převážně zemědělství, lesnímu hospodářství a provozování myslivosti. Pěstuje se ječmen, pšenice, cukrová řepa a řepka olejka. Myslivosti se aktivně věnuje několik mysliveckých sdružení a obhospodařuje a redukuje chov spárkaté zvěře.
Vedle zemědělství bylo dříve velice rozšířené pěstování tyčkového chmele. Největšího rozsahu chmelnice dosáhly v první polovině 19. století. Na konci tohoto století došlo k rychlému úpadku díky změnám v technologii ve výrobě piva. Takzvaná odrůda „zelenáč“ zvaná také dubská byla nahrazena odrůdou „červenou“, žateckou. V dnešní době se chmelnice udržely v severní části CHKO. 9
Další zajímavou rozšířenou činností bylo ovocnářství, které produkovalo především třešně. Živočišná výroba byla zastoupena především chovem koní, ovcí a skotu.
Díky neustálému rozvoji služeb se tento kraj stává stále významnější pro cestovní ruch. Nejen z hlediska ubytovacích služeb, které jsou využívány ve velké míře ve vlastních objektech, ale i v oblasti stravování či ostatních sportovně rekreačních služeb.

     Půda  


     V oblasti se vyskytuje několik druhů půd - jednak zpevněné horniny, jako jsou pískovce a opuky, jednak nezpevněné - spraše a váté písky. Nejvíce rozšířeným půdním typem je však hnědozemě, která tvoří 42,6 % všech půd oblasti a je významná pro zemědělství. Ilimerizované3 půdy tvoří 39,3 % půd a nacházejí se ve vlhčích oblastech. Podzolové půdy se nacházejí na kyselých pískovcích a tvoří 16,44 % půdy. Černozemě zahrnují pouze 1,7 % půd a vyskytují se zejména na jihu. Patří mezi jedny z nejúrodnějších půd a jsou velice bohaté na humus.

     Vodstvo


     V území CHKO se nachází několik povodí, která jsou velice důležitá zvláště pro tvorbu různých přírodních prostředí. Mezi nejvýznamnější z nich patří toky Liběchovky (délka 25 km) a Pšovky (délka 31 km) a jejich přítoky. Právě v této oblasti jsou často ke spatření mokřady. Za jejich vznik mohou hojné výrony podzemních vod. Kromě těchto přírodních útvarů je možné spatřit i několik vytvořených vodních nádrží či tůní. Za zmínku stojí například tůň Kačírek, která má svůj přirozený původ.
Protože je CHKO součástí České křídové tabule, má velmi vhodné podmínky pro akumulaci podzemních vod. Tento jev je způsoben převážně písčitými povahami sedimentů, které jsou dobře propustné. To má za následek také případy, kdy trvalé vodní toky či občasné přívalové deště nedotečou do toků vyšších řádů, protože se zde nacházejí místa, která mají otevřené poruchy, jimiž voda odtéká do podzemí. Díky propustnosti pískovců střídaných nepropustnými vrstvami jílovitými, se zde vytvářejí velké zásoby podzemní vody tvořící důležitý zdroj pitné vody pro okresy Mělník, Česká Lípa a Litoměřice.
Copyright © 2015 by "Luděk Rotrekl"   •   All Rights reserved   •   E-Mail: ludek.rotrekl@post.cz
PŮVODNÍ ODKAZY (INTERNÍ WEB):

Fotogalerie

Mšensko

Kokořínský důl

Máchův kraj

NOVÉ ODKAZY (EXTERNÍ ČR):

www.psovka.cz

www.mestomseno.cz

www.kokorin.cz

www.kokorin.info

www.kokorinsko.net

kokorinsko.ochranaprirody.cz

http://www.kokorin.cz/