LITERATURA - POEZIE, PRÓZA, CESTOPISY - M. PECK
ODKAZY
O knize :
Snad nejcitovanější" větou „Nevyšlapané cesty" je ta, která knihu uvádí: „Život je těžký." Převedeno do jazyka intelektuálů by to snad mohlo znamenat „Není jednoduchých odpovědí." Ani v této knize, která obsahuje výňatky z knih „Nevyšlapanou cestou" a „O něčem jiném", nenajdete jednoduché odpovědi. Mé přednášky jsou často mnohahodinovými řečnickými exhibicemi, jejichž základem je jeden či dva krátké citáty. Své posluchače varuji: „Všechno, co dnes řeknu, můžete zpochybnit." Proto prosím, neberte tyto výňatky jako rychlé, kompletní návody. Jsou to poněkud složitější, někdy i matoucí vzkazy, rozjímání, myšlenky a představy, které vyžadují hlubší úvahu.
Snad nejcitovanější" větou „Nevyšlapané cesty" je ta, která knihu uvádí: „Život je těžký." Převedeno do jazyka intelektuálů by to snad mohlo znamenat „Není jednoduchých odpovědí." Ani v této knize, která obsahuje výňatky z knih „Nevyšlapanou cestou" a „O něčem jiném", nenajdete jednoduché odpovědi. Mé přednášky jsou často mnohahodinovými řečnickými exhibicemi, jejichž základem je jeden či dva krátké citáty. Své posluchače varuji: „Všechno, co dnes řeknu, můžete zpochybnit." Proto prosím, neberte tyto výňatky jako rychlé, kompletní návody. Jsou to poněkud složitější, někdy i matoucí vzkazy, rozjímání, myšlenky a představy, které vyžadují hlubší úvahu.
M.Scott Peck - Meditace
PŮVODNÍ ODKAZY (INTERNÍ WEB):
Václav Hrabě - poezie a próza
Jan Skácel - poezie
Jaroslav Seifert - poezie
NOVÉ ODKAZY (EXTERNÍ WEB):
Jan Skácel - Wikipedie
Jaroslav Seifert - Wikipedie
Václav Hrabě - Wikipedie
Václav Hrabě - poezie a próza
Jan Skácel - poezie
Jaroslav Seifert - poezie
NOVÉ ODKAZY (EXTERNÍ WEB):
Jan Skácel - Wikipedie
Jaroslav Seifert - Wikipedie
Václav Hrabě - Wikipedie
1. LEDEN
Jakmile si uvědomíme, že je život těžký - jakmile jsme to skutečně pochopili a přijali za své - pak už se život nezdá tak těžký. Pokud totiž přijmeme skutečnost, že život je těžký, přestane nás to znepokojovat.
2. LEDEN
Život je série problémů. Chceme je řešit, nebo nad nimi naříkat?
3. LEDEN
Bez kázně nemůžeme vyřešit nic. S trochou kázně můžeme zvládnout jen některé problémy. S naprostou kázní je můžeme zvládnou všechny.
4. LEDEN
Problémy jsou ostřím nože, které odděluje úspěch od neúspěchu. Mobilizují naši odvahu a moudrost; dokonce lze říci, že naši odvahu a moudrost vytvářejí.
5. LEDEN
Moudří lidé nemají z problémů hrůzu, ale naopak je vítají - dokonce i s bolestí, která je provází.
6. LEDEN
K radosti ze života se dopracujete střety a zkušenostmi s bolestí, a tím, že ji překonáte.
13. LEDEN
Problémy života nemůžeme vyřešit, pokud se nepustíme do jejich řešení.
22. LEDEN
Jen to, co je pravdivé, je reálné; co je nepravdivé, je nereálné. Čím jasněji vidíme realitu světa, tím lépe jsme vybaveni k tomu, abychom se s ním vyrovnali.
23. LEDEN
Náš pohled na realitu je jako mapa, s jejíž pomocí se pohybujeme po terénu života. Je-li tato mapa přesná, pak obvykle víme, kde právě jsme, a když se rozhodneme, kam se chceme vydat, bývá nám jasné, jak se tam dostat. Je-li mapa nepravdivá a nepřesná, nejspíš se ztratíme.
25. LEDEN
Největším problémem při vytváření map však není to, že musí začít od nuly, ale fakt, že je musíme neustále opravovat, mají-li zůstat přesné.
26. LEDEN
Musíme vždy pokládat pravdu - pokud jsme schopni ji rozpoznat - za cennější a pro nás samotné důležitější než naše pohodlí.
27. LEDEN
Chceme-li poznat svět, musíme současně zkoumat i pozorovatele, tedy sebe sama.
31. LEDEN
Zkoumání světa kolem nás není nikdy tak bolestné, jako zkoumání světa v nás.
4. ÚNOR
Duše není úplně uzdravena, dokud se schopnosti přijímat kritiku nestane součástí přístupu k životu.
9. ÚNOR
Odvážný člověk se musí snažit o úplnou upřímnost, ale musí být také schopen nechat si část pravdy pro sebe, jestliže je to na místě.
11. ÚNOR
Vzdát se něčeho je bolestné. Je to lekce, kterou musíme v životě stále opakovat. Jedinou alternativou je nehnout se celý život z místa.
15. BŘEZEN
Jediným základem, na kterém může být založeno trvalé manželství, je opravdový souhlas s individualitou a samostatností svou i partnera. Z něj také může vyrůstat skutečná láska.
17. BŘEZEN
K lásce patří možnost svobodně si vybrat. Dva lidé milují jeden druhého, když jsou docela dobře schopni jeden bez druhého žít, ale rozhodnou se žít spolu.
21. BŘEZEN
V lásce nestačí jen dávat - je nutno dávat s rozvahou a ovšem i s rozvahou odpírat.
23. BŘEZEN
Paradoxem lásky je, že je současně sobecká i nesobecká.
24. BŘEZEN
Skutečná láska je závazek a vyžaduje i rozum.
30. BŘEZEN
Nejobvyklejším a nejdůležitějším způsobem, jímž projevujeme svou pozornost, je naslouchání.
31. BŘEZEN
Odvaha neznamená nepřítomnost strachu, je to jednání navzdory strachu, je to směřování do neznáma a do budoucnosti navzdory nechuti vyvolané strachem.
4. DUBEN
Odměnou za každý pohyb a růst v kterémkoli rozměru je nejen radost, ale i bolest. Plně prožitý život je vždy plný bolesti. Jedinou alternativou je však nežít plně, anebo nežít vůbec.
5. DUBEN
Jsme-li schopni žít s vědomím, že nám smrt sedí na rameni, může se stát i naším spojencem - sice stále děsivým, ale též věrným a moudrým rádcem.
7. DUBEN
Život jako takový představuje riziko a čím více je v něm lásky, tím více riskujeme.
11. DUBEN
Jen tehdy, vykročíme-li do neznáma k naprosté osobní integritě, mentální nezávislosti a jedinečnosti, můžeme svobodně a neomezeně postupovat vzhůru cestou duchovního růstu, můžeme svobodně a neomezeně milovat.
22. DUBEN
Jestliže chceme být slyšeni, musíme hovořit jazykem, jemuž náš posluchač rozumí, a na úrovni, na níž je schopen jednat.
28. DUBEN
Kdo je schopen opravdové lásky, ví, že je drahocenná a že musí být s pomocí sebekázně zaměřena tak produktivně, jak to jen jde.
29. DUBEN
Ten, kdo si vytvořil skutečně láskyplný vztah k partnerovi a dětem, už dostal víc, než většina lidí za celý život.
30. DUBEN
Svoboda a láska vskutku musí jít ruku v ruce. Bez sebekázně, která provází skutečnou lásku, je svoboda vždy bezcitná a destruktivní.
2. KVĚTEN
Když skutečně miluji, překračuji hranice svého "já", a proto rostu tím více, čím větší je má láska a čím déle trvá.
3. KVĚTEN
Jestliže skutečně milujeme, vnímáme a respektujeme milovaného člověka vždy jako někoho, kdo má zcela samostatnou, odlišnou identitu a podporujeme ho v tom, aby takovou nezávislou a jedinečnou osobností zůstat i když to může někdy znamenat riziko rozchodu či ztráty.
14. KVĚTEN
Pokud roste naše sebekázeň, láska a životní zkušenost, prohlubuje se současně i naše chápání světa a vlastního místa v něm. Toto chápání smyslu života je naším náboženstvím.
19. KVĚTEN
Nemůžeme se domnívat, že něco víme, když jsme to neprozkoumali.
23. KVĚTEN
Je paradoxní, že můžeme říct, "člověk je současně smrtelný i nesmrtelný" a "světlo je vlnou a současně její částicí", a je též podivné, že věda a církev začali mluvit tím samým paradoxním jazykem.
26. KVĚTEN
Existuje síla, jejíž mechanice ještě zcela nerozumíme, která snad rutinně ovládá většinu lidí, chrání a podporuje jejich mentální a fyzické zdraví i za velmi nepříznivých okolností. Věřící tuto sílu označili jménem Boží milost.
30. KVĚTEN
Nejde tedy o to, že lidé mají nepřátelské pocity a sexuální touhy, ale o to, že jejich vědomí není ochotné se s nimi vyrovnat, protože by to mohlo být bolestné, a proto je raději zamete pod stůl.
31. KVĚTEN
Většinou máme navíc, než si myslíme. Naše podvědomí ví, jak na tom opravdu jsme.
1. ČERVEN
Musíme se smířit s tím, že naše podvědomí je chytřejší než my sami.
11. ČERVEN
Jestliže se rozvíjíme jako jednotlivci, táhneme na svých zádech lidstvo, které se díky nám také rozvíjí.
13. ČERVEN
Díky lásce povznášíme sami sebe - a láskou k druhým pomáháme zase jim, aby se povznesli.
15. ČERVEN
Pokud se rozhodneme vzít prostou představu milujícího Boha vážně, zjistíme, že filosofie, která z ní vyplývá, nám život nijak neulehčuje.
25. ČERVEN
Naše neochota vést vnitřní rozhovor mezi dobrem a zlem, který by měl probíhat v lidských duších,je podstatou hříchu.
29. ČERVEN
Naše osobní angažovanost v boji proti zlu ve světě je jednou z cest k našemu růstu.
30. ČERVEN
Známkou duchovní vyspělosti je vědomí vlastní lenosti.
2. ČERVENEC
Toužíte-li po moudrosti, která je větší, než ta vaše, můžete ji najít v sobě.
10. ČERVENEC
Často se hluboce mýlíme právě tehdy, když máme největší pocit jistoty, a jednáme nejprozřetelněji, jsme-li nejistí a zmatení.
12. ČERVENEC
Pokud po cestě duchovního růstu kráčíme dost dlouho a poctivě, začnou do sebe útržky znalostí pomalu zapadat. Postupně zjišťujeme, že dávají smysl.
16. ČERVENEC
Čím lépe si uvědomujeme, co se děje, tím těžší pro nás je, abychom se odhodlali jednat.
7. SRPEN
Jen když rozvíjíme sebe i ty druhé bez toho, abychom hned od počátku mysleli na odměnu, staneme se hodnými lásky a odměna, o kterou jsme neusilovali, totiž láska, si nás najde.
10. SRPEN
Rituály jsou jen pomůcky, ne učení samo. Můžete jíst přírodní jídlo, odříkat před snídají pět Zdrávasů, modlit se čelem k východu, nebo západu a chodit v neděli do kostela, ale to vás k cíli nepřiblíží.
20. SRPEN
Když skupina mnichů požádala rabína, aby jim poradil, jak zachránit jejich upadající řád, odpověděl:"Je mi líto. Mohu vám jen říct, že Mesiáš je jedním z vás" Přemítali nad tím, a pak se začali jeden k druhému chovat s nebývalou úctou v klamné naději, že jeden z nich by mohl být Mesiáš.
25. SRPEN
Snad nejpozoruhodnějším výsledkem nukleární technologie je, že přivedla lidstvo jako celek až k bodu, kde fyzická a duševní spása jsou neoddělitelné.
26. SRPEN
Není dále možné, abychom se zachránili a zůstali přitom ignoranty našich vlastních motivů a nevědomými ničiteli své vlastní kultury.
29. SRPEN
Svoboda a láska jsou jednoduchá slova, ale nejsou to jednoduché stavy duše.
30. SRPEN
Opravdovým radikálem je ten, kdo se snaží přijít na kořen věcí, nechce být rozptylován povrchnostmi, aby pro stromy neviděl les. Každý kdo hluboce přemýšlí, bude takovým.
31. SRPEN
Pravá láska důsledně vyžaduje jistá velice tvrdá rozhodnutí.
12. ZÁŘÍ
Začneme-li si vážit schopnosti druhých, oceníme i naše vlastní schopnosti.
13. ZÁŘÍ
Zkoumání sebe sama je klíčem k porozumění, jež otvírá bránu moudrosti.
16. ZÁŘÍ
Komunita skýtá pocit bezpečí proto, že se vás nikdo nesnaží léčit a proměnit, opravit nebo vylepšit. Členové vás přijmou takové, jakými jste.
24. ZÁŘÍ
Zdravý život se sotva vyznačuje nepřítomností krizí. Ve skutečnosti je příznakem dobrého duševního zdraví jedince, který svou krizi "včas" potká.
27. ZÁŘÍ
Boj je mnohem lepší, než předstírání, že se nás to netýká.
28. ZÁŘÍ
Dokud se nezbavíme planých očekávání a snahy přetvářet druhé a naše vztahy k nim k obrazu svému, nebudeme moci skutečně naslouchat, nic neuslyšíme a nezakusíme.
29. ZÁŘÍ
Život je to, co se nám přihodí, když jsme plánovali něco jiného.
30. ZÁŘÍ
Sdílet s přítelem bolest je často nejlepší věcí, kterou pro něj můžeme udělat - být s ním, i když mu nemůžeme nabídnout nic jiného než naši přítomnost, a přestože nás samotné to bolí.
1. ŘÍJEN
Musíme připouštět neúspěch a uvědomit si, že: "Život není problém, který musíme řešit, ale záhada, v níž žijeme."
4. ŘÍJEN
Musíme přijímat nejen světlé stránky života, ale i jeho temnou podstatu.
5. ŘÍJEN
Setkání s neznámem vždy vzbuzuje obavy, ale pouze dalším dobrodružstvím se naučíme poznávat nové a důležité.
7. ŘÍJEN
Lidé všeobecně inklinují k vůdčím osobám a čekají na pokyny, místo aby se odhodlali sami za sebe.
8. ŘÍJEN
Lidé, kteří neřeknou ani slovo, mohou skupině sdělit právě tolik, jako ti nejhovornější.
9. ŘÍJEN
Pro člověka, který prošel vnitřní proměnou, bývá často velmi bolestné až traumatizující vrátit se do společnosti, kde se nic nezměnilo.
18. ŘÍJEN
Primární chybnou představou - a iluzí - lidské přirozenosti je, že lidé jsou stejní.
23. ŘÍJEN
Skutečně dospělými jsou ti, kdo se naučili neustále se vyvíjet a měnit.
25. ŘÍJEN
Pravda nás osvobodí, ale nejprve je nám z toho pěkně zle.
11. LISTOPAD
Hlavním účelem prázdnoty je uvolnění prostoru pro neočekávané, nové a lepší.
26. LISTOPAD
Čestnost bolí.
26. PROSINEC
Pamatuj, že bytí předchází konání.
Jakmile si uvědomíme, že je život těžký - jakmile jsme to skutečně pochopili a přijali za své - pak už se život nezdá tak těžký. Pokud totiž přijmeme skutečnost, že život je těžký, přestane nás to znepokojovat.
2. LEDEN
Život je série problémů. Chceme je řešit, nebo nad nimi naříkat?
3. LEDEN
Bez kázně nemůžeme vyřešit nic. S trochou kázně můžeme zvládnout jen některé problémy. S naprostou kázní je můžeme zvládnou všechny.
4. LEDEN
Problémy jsou ostřím nože, které odděluje úspěch od neúspěchu. Mobilizují naši odvahu a moudrost; dokonce lze říci, že naši odvahu a moudrost vytvářejí.
5. LEDEN
Moudří lidé nemají z problémů hrůzu, ale naopak je vítají - dokonce i s bolestí, která je provází.
6. LEDEN
K radosti ze života se dopracujete střety a zkušenostmi s bolestí, a tím, že ji překonáte.
13. LEDEN
Problémy života nemůžeme vyřešit, pokud se nepustíme do jejich řešení.
22. LEDEN
Jen to, co je pravdivé, je reálné; co je nepravdivé, je nereálné. Čím jasněji vidíme realitu světa, tím lépe jsme vybaveni k tomu, abychom se s ním vyrovnali.
23. LEDEN
Náš pohled na realitu je jako mapa, s jejíž pomocí se pohybujeme po terénu života. Je-li tato mapa přesná, pak obvykle víme, kde právě jsme, a když se rozhodneme, kam se chceme vydat, bývá nám jasné, jak se tam dostat. Je-li mapa nepravdivá a nepřesná, nejspíš se ztratíme.
25. LEDEN
Největším problémem při vytváření map však není to, že musí začít od nuly, ale fakt, že je musíme neustále opravovat, mají-li zůstat přesné.
26. LEDEN
Musíme vždy pokládat pravdu - pokud jsme schopni ji rozpoznat - za cennější a pro nás samotné důležitější než naše pohodlí.
27. LEDEN
Chceme-li poznat svět, musíme současně zkoumat i pozorovatele, tedy sebe sama.
31. LEDEN
Zkoumání světa kolem nás není nikdy tak bolestné, jako zkoumání světa v nás.
4. ÚNOR
Duše není úplně uzdravena, dokud se schopnosti přijímat kritiku nestane součástí přístupu k životu.
9. ÚNOR
Odvážný člověk se musí snažit o úplnou upřímnost, ale musí být také schopen nechat si část pravdy pro sebe, jestliže je to na místě.
11. ÚNOR
Vzdát se něčeho je bolestné. Je to lekce, kterou musíme v životě stále opakovat. Jedinou alternativou je nehnout se celý život z místa.
15. BŘEZEN
Jediným základem, na kterém může být založeno trvalé manželství, je opravdový souhlas s individualitou a samostatností svou i partnera. Z něj také může vyrůstat skutečná láska.
17. BŘEZEN
K lásce patří možnost svobodně si vybrat. Dva lidé milují jeden druhého, když jsou docela dobře schopni jeden bez druhého žít, ale rozhodnou se žít spolu.
21. BŘEZEN
V lásce nestačí jen dávat - je nutno dávat s rozvahou a ovšem i s rozvahou odpírat.
23. BŘEZEN
Paradoxem lásky je, že je současně sobecká i nesobecká.
24. BŘEZEN
Skutečná láska je závazek a vyžaduje i rozum.
30. BŘEZEN
Nejobvyklejším a nejdůležitějším způsobem, jímž projevujeme svou pozornost, je naslouchání.
31. BŘEZEN
Odvaha neznamená nepřítomnost strachu, je to jednání navzdory strachu, je to směřování do neznáma a do budoucnosti navzdory nechuti vyvolané strachem.
4. DUBEN
Odměnou za každý pohyb a růst v kterémkoli rozměru je nejen radost, ale i bolest. Plně prožitý život je vždy plný bolesti. Jedinou alternativou je však nežít plně, anebo nežít vůbec.
5. DUBEN
Jsme-li schopni žít s vědomím, že nám smrt sedí na rameni, může se stát i naším spojencem - sice stále děsivým, ale též věrným a moudrým rádcem.
7. DUBEN
Život jako takový představuje riziko a čím více je v něm lásky, tím více riskujeme.
11. DUBEN
Jen tehdy, vykročíme-li do neznáma k naprosté osobní integritě, mentální nezávislosti a jedinečnosti, můžeme svobodně a neomezeně postupovat vzhůru cestou duchovního růstu, můžeme svobodně a neomezeně milovat.
22. DUBEN
Jestliže chceme být slyšeni, musíme hovořit jazykem, jemuž náš posluchač rozumí, a na úrovni, na níž je schopen jednat.
28. DUBEN
Kdo je schopen opravdové lásky, ví, že je drahocenná a že musí být s pomocí sebekázně zaměřena tak produktivně, jak to jen jde.
29. DUBEN
Ten, kdo si vytvořil skutečně láskyplný vztah k partnerovi a dětem, už dostal víc, než většina lidí za celý život.
30. DUBEN
Svoboda a láska vskutku musí jít ruku v ruce. Bez sebekázně, která provází skutečnou lásku, je svoboda vždy bezcitná a destruktivní.
2. KVĚTEN
Když skutečně miluji, překračuji hranice svého "já", a proto rostu tím více, čím větší je má láska a čím déle trvá.
3. KVĚTEN
Jestliže skutečně milujeme, vnímáme a respektujeme milovaného člověka vždy jako někoho, kdo má zcela samostatnou, odlišnou identitu a podporujeme ho v tom, aby takovou nezávislou a jedinečnou osobností zůstat i když to může někdy znamenat riziko rozchodu či ztráty.
14. KVĚTEN
Pokud roste naše sebekázeň, láska a životní zkušenost, prohlubuje se současně i naše chápání světa a vlastního místa v něm. Toto chápání smyslu života je naším náboženstvím.
19. KVĚTEN
Nemůžeme se domnívat, že něco víme, když jsme to neprozkoumali.
23. KVĚTEN
Je paradoxní, že můžeme říct, "člověk je současně smrtelný i nesmrtelný" a "světlo je vlnou a současně její částicí", a je též podivné, že věda a církev začali mluvit tím samým paradoxním jazykem.
26. KVĚTEN
Existuje síla, jejíž mechanice ještě zcela nerozumíme, která snad rutinně ovládá většinu lidí, chrání a podporuje jejich mentální a fyzické zdraví i za velmi nepříznivých okolností. Věřící tuto sílu označili jménem Boží milost.
30. KVĚTEN
Nejde tedy o to, že lidé mají nepřátelské pocity a sexuální touhy, ale o to, že jejich vědomí není ochotné se s nimi vyrovnat, protože by to mohlo být bolestné, a proto je raději zamete pod stůl.
31. KVĚTEN
Většinou máme navíc, než si myslíme. Naše podvědomí ví, jak na tom opravdu jsme.
1. ČERVEN
Musíme se smířit s tím, že naše podvědomí je chytřejší než my sami.
11. ČERVEN
Jestliže se rozvíjíme jako jednotlivci, táhneme na svých zádech lidstvo, které se díky nám také rozvíjí.
13. ČERVEN
Díky lásce povznášíme sami sebe - a láskou k druhým pomáháme zase jim, aby se povznesli.
15. ČERVEN
Pokud se rozhodneme vzít prostou představu milujícího Boha vážně, zjistíme, že filosofie, která z ní vyplývá, nám život nijak neulehčuje.
25. ČERVEN
Naše neochota vést vnitřní rozhovor mezi dobrem a zlem, který by měl probíhat v lidských duších,je podstatou hříchu.
29. ČERVEN
Naše osobní angažovanost v boji proti zlu ve světě je jednou z cest k našemu růstu.
30. ČERVEN
Známkou duchovní vyspělosti je vědomí vlastní lenosti.
2. ČERVENEC
Toužíte-li po moudrosti, která je větší, než ta vaše, můžete ji najít v sobě.
10. ČERVENEC
Často se hluboce mýlíme právě tehdy, když máme největší pocit jistoty, a jednáme nejprozřetelněji, jsme-li nejistí a zmatení.
12. ČERVENEC
Pokud po cestě duchovního růstu kráčíme dost dlouho a poctivě, začnou do sebe útržky znalostí pomalu zapadat. Postupně zjišťujeme, že dávají smysl.
16. ČERVENEC
Čím lépe si uvědomujeme, co se děje, tím těžší pro nás je, abychom se odhodlali jednat.
7. SRPEN
Jen když rozvíjíme sebe i ty druhé bez toho, abychom hned od počátku mysleli na odměnu, staneme se hodnými lásky a odměna, o kterou jsme neusilovali, totiž láska, si nás najde.
10. SRPEN
Rituály jsou jen pomůcky, ne učení samo. Můžete jíst přírodní jídlo, odříkat před snídají pět Zdrávasů, modlit se čelem k východu, nebo západu a chodit v neděli do kostela, ale to vás k cíli nepřiblíží.
20. SRPEN
Když skupina mnichů požádala rabína, aby jim poradil, jak zachránit jejich upadající řád, odpověděl:"Je mi líto. Mohu vám jen říct, že Mesiáš je jedním z vás" Přemítali nad tím, a pak se začali jeden k druhému chovat s nebývalou úctou v klamné naději, že jeden z nich by mohl být Mesiáš.
25. SRPEN
Snad nejpozoruhodnějším výsledkem nukleární technologie je, že přivedla lidstvo jako celek až k bodu, kde fyzická a duševní spása jsou neoddělitelné.
26. SRPEN
Není dále možné, abychom se zachránili a zůstali přitom ignoranty našich vlastních motivů a nevědomými ničiteli své vlastní kultury.
29. SRPEN
Svoboda a láska jsou jednoduchá slova, ale nejsou to jednoduché stavy duše.
30. SRPEN
Opravdovým radikálem je ten, kdo se snaží přijít na kořen věcí, nechce být rozptylován povrchnostmi, aby pro stromy neviděl les. Každý kdo hluboce přemýšlí, bude takovým.
31. SRPEN
Pravá láska důsledně vyžaduje jistá velice tvrdá rozhodnutí.
12. ZÁŘÍ
Začneme-li si vážit schopnosti druhých, oceníme i naše vlastní schopnosti.
13. ZÁŘÍ
Zkoumání sebe sama je klíčem k porozumění, jež otvírá bránu moudrosti.
16. ZÁŘÍ
Komunita skýtá pocit bezpečí proto, že se vás nikdo nesnaží léčit a proměnit, opravit nebo vylepšit. Členové vás přijmou takové, jakými jste.
24. ZÁŘÍ
Zdravý život se sotva vyznačuje nepřítomností krizí. Ve skutečnosti je příznakem dobrého duševního zdraví jedince, který svou krizi "včas" potká.
27. ZÁŘÍ
Boj je mnohem lepší, než předstírání, že se nás to netýká.
28. ZÁŘÍ
Dokud se nezbavíme planých očekávání a snahy přetvářet druhé a naše vztahy k nim k obrazu svému, nebudeme moci skutečně naslouchat, nic neuslyšíme a nezakusíme.
29. ZÁŘÍ
Život je to, co se nám přihodí, když jsme plánovali něco jiného.
30. ZÁŘÍ
Sdílet s přítelem bolest je často nejlepší věcí, kterou pro něj můžeme udělat - být s ním, i když mu nemůžeme nabídnout nic jiného než naši přítomnost, a přestože nás samotné to bolí.
1. ŘÍJEN
Musíme připouštět neúspěch a uvědomit si, že: "Život není problém, který musíme řešit, ale záhada, v níž žijeme."
4. ŘÍJEN
Musíme přijímat nejen světlé stránky života, ale i jeho temnou podstatu.
5. ŘÍJEN
Setkání s neznámem vždy vzbuzuje obavy, ale pouze dalším dobrodružstvím se naučíme poznávat nové a důležité.
7. ŘÍJEN
Lidé všeobecně inklinují k vůdčím osobám a čekají na pokyny, místo aby se odhodlali sami za sebe.
8. ŘÍJEN
Lidé, kteří neřeknou ani slovo, mohou skupině sdělit právě tolik, jako ti nejhovornější.
9. ŘÍJEN
Pro člověka, který prošel vnitřní proměnou, bývá často velmi bolestné až traumatizující vrátit se do společnosti, kde se nic nezměnilo.
18. ŘÍJEN
Primární chybnou představou - a iluzí - lidské přirozenosti je, že lidé jsou stejní.
23. ŘÍJEN
Skutečně dospělými jsou ti, kdo se naučili neustále se vyvíjet a měnit.
25. ŘÍJEN
Pravda nás osvobodí, ale nejprve je nám z toho pěkně zle.
11. LISTOPAD
Hlavním účelem prázdnoty je uvolnění prostoru pro neočekávané, nové a lepší.
26. LISTOPAD
Čestnost bolí.
26. PROSINEC
Pamatuj, že bytí předchází konání.
Doufám, že i přes toto výsadní varování oceníte užitečností této knihy pro život váš, vašich nejbližších i přátel. Cílem tohoto čtení je přimět vás, abyste se hlouběji zamysleli. Ponejvíce sami nad sebou. A i když vůbec nepochybuji o tom, že mé psaní" těžilo z boží" milosti (včetně milosti dobrých vydavatelů), není slovem božím. Nerozpakujte se a buďte pří přemýšlení" nad mými výtvory kritičtí' a skeptičtí. Vskutku, spousta jich přímo vyžaduje nezbytnou dávku skepticismu jako nepostradatelný předpoklad jasného uvažování". Například v „O něčem jiném" hovořím o poctivosti v myšlení a poznámka k 27. listopadu zní: „Pokud chcete zjistit přítomnost či absenci čestnosti, stačí, abyste položili jedinou otázku - Co chybí? Bylo něco vynecháno?" Důrazně vás žádám, abyste si tyto otázky položili na každé stránce této knihy. Citáty předkládám ve formě každodenních meditací. V obou knihách, z kterých byly vybrány, vycházejí z mé psychiatrické praxe a jsou odrazem mého pozorování" lidského chování, pramení z mých zkušenosti vedoucího a člena různých skupin, pracujících na vytvořeni opravdové komunity, a hlavně je to moje vlastní cesta duchovního růstu. Tyto výňatky nemohou být samozřejmě zcela vytrženy z kontextu studijních případů a konkrétních situací, jež je inspirovaly. Tato kniha může být používá na jako rádce a průvodce, pokud si budete přát využít citáty hlouběji, než bylo původně zamýšleno. Doufám, že tyto citáty najdou své souvislosti a význam v individuálních životech a zkušenostech všech, kdo je budou číst a přemýšlet nad nimi.
Vezmeme-li v úvahu všechny úhly pohledu na nás a naše žití, pak zjistíme, že uvažujeme buď holisticky, nebo paradoxně. V důsledku toho naleznete na těchto stránkách spoustu paradoxů. Nepoděste se tím. Spíš byste se z toho měli těšit. Bavte se tím. Vzpomínám si na věhlasného profesora filosofie, kterého se jeho student jednoho dne zeptal: „Pane profesore, říká se o vás, že věříte, že v základu každé pravdy se skrývá paradox. Je to pravda?" „Inu, ano a ne," odpověděl velký profesor.
Základní formou společné modlitby nebo meditace je vybrat si jednoduchý psaný citát pro určité období". V židovsko - křesťanské tradici je takovým citátem většinou verš z bible. V buddhismu je to spíš krátká slovní hříčka nebo koan, nesmyslná nebo paradoxní otázka, položená studentu Zenu, jako základ meditace. Ale může to být i báseň, nebo část básně, nebo něco, co si zasluhuje hlubší" pozornost. Tato kniha byla zamyšlena k právě takovému použití. Její citáty nejsou určeny ke zběžnému čtení. Mají sloužit rozjímání v tichu a osamění". Jděte s nimi do hloubky. Snažte se jimi vyrůst. Ponořte se do jejích moudrosti i do svého vlastního nitra. Pronikněte hlouběji do paradoxu. Uvedu vám příklad tohoto procesu ve spojitosti s akcí" jedné skupiny. Vedl jsem třídenní konferenci na téma „Komunita, duchovno a kázeň". Na konci prvního dne jsem si ujasnil, že většina účastníků jsou neobyčejně vzdělaní lidé, ozdobení" diplomy psychologie, teologie, výchovy a obchodu. Na začátku druhého dne jsem jim řekl, že mám dlouholetou zkušenost, že skutečnou komunitu snáze vytvoří" lidé nevzdělaní", než vzdělanci. Aby vytvořili komunitu, musí" se lidé zbavit zátěže svých titulů, pověřovacích listin a akademické netečnosti. Už dříve jsem zdůraznil, že vytvoření komunity je "duchovní" disciplínou, tím, že jsem je vyzval k modlitbě. „Nemusíte se zbavit všech vašich znalostí," vysvětlil jsem, „ale musíte si udělat prostor pro další." Požádal jsem tu skupinu více než sta duší, aby tiše seděli v posluchárně asi deset minut, a zatím jsem vytvářel jednoduchou větu. Potom jsem před nimi rozevřel tabuli, na které byla velkými písmeny napsána slova jiného a většího autora: „Musíme být chytří jak plazi a nevinní jak holubice."
Připojte se k nám, prosím, v této dynamické, rozjímavé práci.
Vezmeme-li v úvahu všechny úhly pohledu na nás a naše žití, pak zjistíme, že uvažujeme buď holisticky, nebo paradoxně. V důsledku toho naleznete na těchto stránkách spoustu paradoxů. Nepoděste se tím. Spíš byste se z toho měli těšit. Bavte se tím. Vzpomínám si na věhlasného profesora filosofie, kterého se jeho student jednoho dne zeptal: „Pane profesore, říká se o vás, že věříte, že v základu každé pravdy se skrývá paradox. Je to pravda?" „Inu, ano a ne," odpověděl velký profesor.
Základní formou společné modlitby nebo meditace je vybrat si jednoduchý psaný citát pro určité období". V židovsko - křesťanské tradici je takovým citátem většinou verš z bible. V buddhismu je to spíš krátká slovní hříčka nebo koan, nesmyslná nebo paradoxní otázka, položená studentu Zenu, jako základ meditace. Ale může to být i báseň, nebo část básně, nebo něco, co si zasluhuje hlubší" pozornost. Tato kniha byla zamyšlena k právě takovému použití. Její citáty nejsou určeny ke zběžnému čtení. Mají sloužit rozjímání v tichu a osamění". Jděte s nimi do hloubky. Snažte se jimi vyrůst. Ponořte se do jejích moudrosti i do svého vlastního nitra. Pronikněte hlouběji do paradoxu. Uvedu vám příklad tohoto procesu ve spojitosti s akcí" jedné skupiny. Vedl jsem třídenní konferenci na téma „Komunita, duchovno a kázeň". Na konci prvního dne jsem si ujasnil, že většina účastníků jsou neobyčejně vzdělaní lidé, ozdobení" diplomy psychologie, teologie, výchovy a obchodu. Na začátku druhého dne jsem jim řekl, že mám dlouholetou zkušenost, že skutečnou komunitu snáze vytvoří" lidé nevzdělaní", než vzdělanci. Aby vytvořili komunitu, musí" se lidé zbavit zátěže svých titulů, pověřovacích listin a akademické netečnosti. Už dříve jsem zdůraznil, že vytvoření komunity je "duchovní" disciplínou, tím, že jsem je vyzval k modlitbě. „Nemusíte se zbavit všech vašich znalostí," vysvětlil jsem, „ale musíte si udělat prostor pro další." Požádal jsem tu skupinu více než sta duší, aby tiše seděli v posluchárně asi deset minut, a zatím jsem vytvářel jednoduchou větu. Potom jsem před nimi rozevřel tabuli, na které byla velkými písmeny napsána slova jiného a většího autora: „Musíme být chytří jak plazi a nevinní jak holubice."
Připojte se k nám, prosím, v této dynamické, rozjímavé práci.
Copyright © 2015 by "Luděk Rotrekl" • All Rights reserved • E-Mail: ludek.rotrekl@post.cz