Příroda Jižní Moravy
Příroda, Historie, Cestování
ODKAZY
JIŽNÍ MORAVA - ZVYKY A OBYČEJE - OBLASTNÍ PĚSTOVÁNÍ VÍNA
PŮVODNÍ ODKAZY (INTERNÍ WEB):
Víno a jeho výroba
Víno v poezii
Dobové zvyky a obyčeje
Jihomoravské oblastní kroje
Fotogalerie
NOVÉ ODKAZY (EXTERNÍ ČR):
www.nppodyji.cz
www.palava.cz
www.slavonice.cz
www.ochranaprirody.cz
(EXTERNÍ RAKOUSKO):
www.waldviertel.at
www.weinviertel.at
www.np-thayatal.at
Víno a jeho výroba
Víno v poezii
Dobové zvyky a obyčeje
Jihomoravské oblastní kroje
Fotogalerie
NOVÉ ODKAZY (EXTERNÍ ČR):
www.nppodyji.cz
www.palava.cz
www.slavonice.cz
www.ochranaprirody.cz
(EXTERNÍ RAKOUSKO):
www.waldviertel.at
www.weinviertel.at
www.np-thayatal.at
Vinohradnictví na Jižní Moravě a krajová specifika pěstění dle oblastí
Réva vinná se pěstuje jen ve vhodných klimatických a půdních podmínkách. Tato velmi stará kulturní rostlina je teplomilná a na jihu Moravy dnes dosahuje severní hranice svého rozšíření. Přičiněním člověka vzniklo mnoho jejích variet, tzv. odrůd, které mají různé požadavky na klima, způsob pěstování a zpracování. Tyto dědičné vlastnosti celé generace vinařů vyhledávaly a révu zušlechťovaly. V současné době je na světě několik tisíc odrůd révy vinné, z nichž se u
nás pěstují pro výrobu vína asi dva tucty. Část z nich tvoří i naše domácí odrůdy, vyšlechtěné šlechtiteli na Břeclavsku - Pálava a Aurelius ve šlechtitelské stanici Perná nebo André a Moravský muškát ve Velkých Pavlovicích.
Staří vinaři věnovali výběru správného stanoviště pro pěstování révy velkou pozornost. Věděli, že se vinice má zakládat pouze tam, kde je stálé proudění vzduchu, jež omezuje rozvoj chorob a nebezpečí přízemních mrazíků. V každé vinařské obci na okrese by vám starousedlíci určitě ukázali místa, kde jsou vinohrady už odnepaměti, například “Goldhammer" nad obcí Perná, trať “Pod Reistnou" u Valtic nebo “Ve starých" u Velkých Hostěrádek. Rozsáhlejší území zahrnující více vinařských obcí a tratí, která jsou charakterizována specifickými podmínkami a vybranými odrůdami, označujeme jako vinařské oblasti. Na Břeclavsku se nacházejí tři oblasti:
- Mikulovská
- Velkopavlovická
- Podluží.
Typický ráz vinařských obcí je tvořen z velké míry architekturou vinných sklepů a sklípků. Většinou se nacházejí na okraji vesnice blízko vinic, někdy však vytvářejí sklepní uličky v rámci obce. Běžně se setkáváme se třemi základními typy sklepů. Jsou to sklepy:
1. bez lisovny, přístupné šikmou, svažující se chodbou, tzv. šíjí.
2. s přízemní lisovnou, jinak zvanou „presúz", ze které vede šíje do vlastního sklepa. Tento typ sklepa je nejčastější, protože umožňuje celé zpracování hroznů na jednom místě.
3. s patrovou lisovnou, který se vyskytuje hlavně na severovýchodě okresu v oblasti Velkopavlovické. Patro, původně sloužící jako sýpka, je dnes často přebudováno k rekreačním účelům.
Opusťme ale přítmí sklepů a vyjděme na denní světlo. Uvidíme, že typický ráz jihomoravských vinařských obcí je tvořen z velké míry architekturou vinných sklepů a sklípků. Většinou je najdeme na okraji obce blízko vinic. Někdy vytvářejí v obci sklepní uličky. K nejznámějším a nejmalebnějším patří ulička barokních sklepů v Pavlově. Jinde jsou charakteristické rázovité kolonie sklepů situovány úplně mimo obec (Kraví hora u Kobylí, Belegrady u Velkých Bílovic nebo Nechory u Prušánek). Na břeclavském okrese jsou ale i zvláštnosti, jako vinné sklepy vzniklé využitím vápencových jeskyní v Mikulově nebo sklepy habánské, tvořící například v Dolních Věstonicích celé náměstíčko sklípků, kdysi navzájem propojených chodbou, kterou údajně projel i naložený vůz.
Jistě si pak najdete chvilku i na návštěvu místních vinařských expozic. Část výstavy Národního zemědělského muzea v lednickém zámku je věnována vinohradnictví a vinařství a v Regionálním muzeu v Mikulově je této problematice věnována velmi zajímavá a v republice nejucelenější tematická expozice. K ní patří i zámecký vinný sklep, ve kterém se nachází proslulá atrakce - největší vinný sud ve střední Evropě o obsahu 1010 hl. Vinařství je námětem desítek lidových nebo zlidovělých písní. Vždyť kdo by neznal “Vínečko bílé", “Vinohrady, vinohrady" a mnohé další.
K vínu se váže i řada tradičních obřadů, jako například dodnes praktikované slavnostní “zarážení hory" v Brumovicích, rekonstrukce zarážení ve Valticích nebo svěcení vína v Mikulově. Moderní obdobou a určitým pokračováním vinařských akcí jsou i místní výstavy vín, tradiční Valtické vinné trhy nebo Pálavské vinobraní v Mikulově. Bohatá je i tradice vinařského školství na Břeclavsku. Ve Valticích sídlí Střední vinařská škola, která je jedinou školou svého druhu v republice. Její tradice sahá až k roku 1872, takže je dokonce starší než kterákoliv podobně zaměřená škola v sousedním Dolním Rakousku. Zahradnická fakulta Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Lednici na Moravě vzdělává zemědělské inženýry v oboru vinohradnictví a technologie výroby vína. Pro vzdělávání odborníků v gastronomii vína, jinak též sommeliérů, i široké veřejnosti vznikla nedávno ve Valticích i Vinařská akademie. Ne každý totiž tuší, jak správně víno nakupovat, skladovat, nabízet a podávat. Než se napijeme, měli bychom vědět, jakou odrůdu vína, který ročník, ze které oblasti a od kterého výrobce bychom chtěli. A můžeme být příjemně překvapeni, svěříme-li se do rukou zkušenému sommeliérovi, který nám z bohaté nabídky doporučí víno, které nám zachutná a které se možná stane naším favoritem i při dalších příležitostech.
Dřevěné sudy místo kožených měchů používali na skladování vína už staří Římané v době císařské. Na Trajánově sloupu v Římě (98-117 n. l.) jsou zachyceny sudy již v dnešní podobě. Sud v minulosti nesloužil jen ke kvašení, skladování a přepravě vína, ale používalo se ho i jako míry. Například staročeský sud byl sedmivěderní - obsahoval 396,12 litru. Sudy se vyrábějí zejména z dubového, akátového, morušového, nebo kaštanového dřeva. Dřevo má z hlediska výroby a uchovávání vína dvě cenné vlastnosti: pórovitost a dobrou tepelnou izolaci. Pórovitost zabezpečuje omezenou propustnost plynů, a tím optimální způsob kvašení a zrání vína. Dobrá tepelná izolace je výhodná při skladování a krátkodobém transportu vína. O vnitřek i povrch sudu je třeba řádně pečovat, neboť - jak praví staré přísloví - "sud dělá víno"
Prostory opředené legendami o pokladech, jež v sobě skrývají. Prostory, které jen zřídka otevřou své brány, aby zejménaUskladnění archivního vína znalcům nabídly svá tajemství. Ano, archivní sklepy jsou opravdu něčím výjimečným. Jsou určeny k posouzení historie vinařství, k hodnocení práce a umění vinařských odborníků, kteří dovedli a dovedou spolupracovat s přírodou, kteří dokáží přírodou nabídnutou jakost z těch nejlepších ročníků ještě zvýraznit. Žádný vinař však nemůže zaručit, jak bude ten či onen ročník po řadě let chutnat. K archivování se používají pouze vína ze znamenitých ročníků, a to jen určité partie, které mohou být po několikaletém skladování opravdu vynikající. K archivním vínům proto přistupujme s úctou a vážností a vychutnávejme jejich nesporné kvality ke svému potěšení a poučení.
Staří vinaři věnovali výběru správného stanoviště pro pěstování révy velkou pozornost. Věděli, že se vinice má zakládat pouze tam, kde je stálé proudění vzduchu, jež omezuje rozvoj chorob a nebezpečí přízemních mrazíků. V každé vinařské obci na okrese by vám starousedlíci určitě ukázali místa, kde jsou vinohrady už odnepaměti, například “Goldhammer" nad obcí Perná, trať “Pod Reistnou" u Valtic nebo “Ve starých" u Velkých Hostěrádek. Rozsáhlejší území zahrnující více vinařských obcí a tratí, která jsou charakterizována specifickými podmínkami a vybranými odrůdami, označujeme jako vinařské oblasti. Na Břeclavsku se nacházejí tři oblasti:
- Mikulovská
- Velkopavlovická
- Podluží.
Typický ráz vinařských obcí je tvořen z velké míry architekturou vinných sklepů a sklípků. Většinou se nacházejí na okraji vesnice blízko vinic, někdy však vytvářejí sklepní uličky v rámci obce. Běžně se setkáváme se třemi základními typy sklepů. Jsou to sklepy:
1. bez lisovny, přístupné šikmou, svažující se chodbou, tzv. šíjí.
2. s přízemní lisovnou, jinak zvanou „presúz", ze které vede šíje do vlastního sklepa. Tento typ sklepa je nejčastější, protože umožňuje celé zpracování hroznů na jednom místě.
3. s patrovou lisovnou, který se vyskytuje hlavně na severovýchodě okresu v oblasti Velkopavlovické. Patro, původně sloužící jako sýpka, je dnes často přebudováno k rekreačním účelům.
Opusťme ale přítmí sklepů a vyjděme na denní světlo. Uvidíme, že typický ráz jihomoravských vinařských obcí je tvořen z velké míry architekturou vinných sklepů a sklípků. Většinou je najdeme na okraji obce blízko vinic. Někdy vytvářejí v obci sklepní uličky. K nejznámějším a nejmalebnějším patří ulička barokních sklepů v Pavlově. Jinde jsou charakteristické rázovité kolonie sklepů situovány úplně mimo obec (Kraví hora u Kobylí, Belegrady u Velkých Bílovic nebo Nechory u Prušánek). Na břeclavském okrese jsou ale i zvláštnosti, jako vinné sklepy vzniklé využitím vápencových jeskyní v Mikulově nebo sklepy habánské, tvořící například v Dolních Věstonicích celé náměstíčko sklípků, kdysi navzájem propojených chodbou, kterou údajně projel i naložený vůz.
Jistě si pak najdete chvilku i na návštěvu místních vinařských expozic. Část výstavy Národního zemědělského muzea v lednickém zámku je věnována vinohradnictví a vinařství a v Regionálním muzeu v Mikulově je této problematice věnována velmi zajímavá a v republice nejucelenější tematická expozice. K ní patří i zámecký vinný sklep, ve kterém se nachází proslulá atrakce - největší vinný sud ve střední Evropě o obsahu 1010 hl. Vinařství je námětem desítek lidových nebo zlidovělých písní. Vždyť kdo by neznal “Vínečko bílé", “Vinohrady, vinohrady" a mnohé další.
K vínu se váže i řada tradičních obřadů, jako například dodnes praktikované slavnostní “zarážení hory" v Brumovicích, rekonstrukce zarážení ve Valticích nebo svěcení vína v Mikulově. Moderní obdobou a určitým pokračováním vinařských akcí jsou i místní výstavy vín, tradiční Valtické vinné trhy nebo Pálavské vinobraní v Mikulově. Bohatá je i tradice vinařského školství na Břeclavsku. Ve Valticích sídlí Střední vinařská škola, která je jedinou školou svého druhu v republice. Její tradice sahá až k roku 1872, takže je dokonce starší než kterákoliv podobně zaměřená škola v sousedním Dolním Rakousku. Zahradnická fakulta Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Lednici na Moravě vzdělává zemědělské inženýry v oboru vinohradnictví a technologie výroby vína. Pro vzdělávání odborníků v gastronomii vína, jinak též sommeliérů, i široké veřejnosti vznikla nedávno ve Valticích i Vinařská akademie. Ne každý totiž tuší, jak správně víno nakupovat, skladovat, nabízet a podávat. Než se napijeme, měli bychom vědět, jakou odrůdu vína, který ročník, ze které oblasti a od kterého výrobce bychom chtěli. A můžeme být příjemně překvapeni, svěříme-li se do rukou zkušenému sommeliérovi, který nám z bohaté nabídky doporučí víno, které nám zachutná a které se možná stane naším favoritem i při dalších příležitostech.
Dřevěné sudy místo kožených měchů používali na skladování vína už staří Římané v době císařské. Na Trajánově sloupu v Římě (98-117 n. l.) jsou zachyceny sudy již v dnešní podobě. Sud v minulosti nesloužil jen ke kvašení, skladování a přepravě vína, ale používalo se ho i jako míry. Například staročeský sud byl sedmivěderní - obsahoval 396,12 litru. Sudy se vyrábějí zejména z dubového, akátového, morušového, nebo kaštanového dřeva. Dřevo má z hlediska výroby a uchovávání vína dvě cenné vlastnosti: pórovitost a dobrou tepelnou izolaci. Pórovitost zabezpečuje omezenou propustnost plynů, a tím optimální způsob kvašení a zrání vína. Dobrá tepelná izolace je výhodná při skladování a krátkodobém transportu vína. O vnitřek i povrch sudu je třeba řádně pečovat, neboť - jak praví staré přísloví - "sud dělá víno"
Prostory opředené legendami o pokladech, jež v sobě skrývají. Prostory, které jen zřídka otevřou své brány, aby zejménaUskladnění archivního vína znalcům nabídly svá tajemství. Ano, archivní sklepy jsou opravdu něčím výjimečným. Jsou určeny k posouzení historie vinařství, k hodnocení práce a umění vinařských odborníků, kteří dovedli a dovedou spolupracovat s přírodou, kteří dokáží přírodou nabídnutou jakost z těch nejlepších ročníků ještě zvýraznit. Žádný vinař však nemůže zaručit, jak bude ten či onen ročník po řadě let chutnat. K archivování se používají pouze vína ze znamenitých ročníků, a to jen určité partie, které mohou být po několikaletém skladování opravdu vynikající. K archivním vínům proto přistupujme s úctou a vážností a vychutnávejme jejich nesporné kvality ke svému potěšení a poučení.
Poznáte odrůdu z hroznů?
Veltlínské zelené patří u nás k nejpěstovanějším odrůdám. Je oblíbené zejména pro svou výnosnost i vysokou kvalitu hroznů. Víno stejného jména se velmi dobré pije a hodí se téměř ke každé příležitosti. V jeho typické vůni možná rozpoznáte pepř nebo grapefruit. Tradiční raná odrůda Portugal modrý z moravských vinic bohužel pomalu mizí. Důvodem je zejména její vysoká náchylnost k chorobám. Této citlivosti se dokonce využívá k indikování nebezpečí infekce i pro další odrůdy.
Mikulovská vinařská oblast se rozkládá mezi hranicí s Dolním Rakouskem, Pohořelicemi a Valticemi a pokrývá západní a severozápadní část okresu. Pozoruhodné je především území Chráněné krajinné oblasti Pálavá se svou vápenkou půdou a jedinečným mikroklimatem. Vysoké jakosti zde dosahují především bílé odrůdy Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Chardonnay, Sauvignon, Ryzlink rýnský, ale v poslední době i odrůdy modré, například Frankovka či Cabernet Sauvignon.
Za zvláštní zmínku jistě stojí i to, že většina z téměř 600 hektarů vinic na území CHKO byla v posledních letech převedena na tzv. integrovaný systém obhospodařování, jenž je díky minimalizaci chemické ochrany mnohem šetrnější k životnímu prostředí i samotné vinici. Studie ukázaly, že po čtyřech letech se v bylinném podrostu vinice ustavila přírodní rovnováha blízká stavu v nejcennějších pálavských rezervacích. Vinice se znovu stávají domovem stovek živočišných druhů, především hmyzu, které do zemědělské krajiny patří, ale ještě nedávno přežívaly pouze v chráněných územích. Integrovaná technologie ale prospívá i samotné vinici a kvalitě vína. O tom svědčí i skutečnost, že místní zemědělské podniky začínají v oblasti vinařství prosperovat.
Západně ležící největší moravská vinařská obec Dolní Dunajovice a okolní vesnice Dobré Pole, Novosedly, Březí a Brod nad Dyjí jsou typické úrodnou hlinitou půdou, kde se dobře daří zejména Veltlínskému zelenému a Ryzlinku vlašskému. Ve východní části oblasti, v okolí Valtic, se na žlutých sprašových půdách pěstuje vynikající Sylvánské zelené, Neuburgské a Rulandské červené.
Za zvláštní zmínku jistě stojí i to, že většina z téměř 600 hektarů vinic na území CHKO byla v posledních letech převedena na tzv. integrovaný systém obhospodařování, jenž je díky minimalizaci chemické ochrany mnohem šetrnější k životnímu prostředí i samotné vinici. Studie ukázaly, že po čtyřech letech se v bylinném podrostu vinice ustavila přírodní rovnováha blízká stavu v nejcennějších pálavských rezervacích. Vinice se znovu stávají domovem stovek živočišných druhů, především hmyzu, které do zemědělské krajiny patří, ale ještě nedávno přežívaly pouze v chráněných územích. Integrovaná technologie ale prospívá i samotné vinici a kvalitě vína. O tom svědčí i skutečnost, že místní zemědělské podniky začínají v oblasti vinařství prosperovat.
Západně ležící největší moravská vinařská obec Dolní Dunajovice a okolní vesnice Dobré Pole, Novosedly, Březí a Brod nad Dyjí jsou typické úrodnou hlinitou půdou, kde se dobře daří zejména Veltlínskému zelenému a Ryzlinku vlašskému. Ve východní části oblasti, v okolí Valtic, se na žlutých sprašových půdách pěstuje vynikající Sylvánské zelené, Neuburgské a Rulandské červené.
Město ověnčené vinicemi - napadne snad leckterého příchozího, který okouzlen z dáli hledí na Mikulov. Ano, réva sem neodmyslitelně patří, a kdyby ji nebyl zasadil člověk, byla by si snad tato místa oblíbila sama. Jsou tu hlinité, hluboké a úrodné půdy v příhodných jižních polohách, na nichž do bohaté košatosti rozvíjí své velké hrozny Veltlínské zelené. Vína této odrůdy z okolí Mikulova nepostrádají plnost, ale přece jim více vévodí jemná kořenitost, svěžest a příjemné kyseliny pobízející k pití. Tím se liší od veltlínů znojemských s jemně mandlově nahořklým závěrem doušku nebo od veltlínů z Velkopavlovicka, rozložených do šířky a s náznaky lipové vůně.
Nejinak vtiskla zdejší příroda souhrn svých stanovištních podmínek vínům z odrůdy Ryzlink vlašský. Můžeme se tu pokochat plností a
Nejinak vtiskla zdejší příroda souhrn svých stanovištních podmínek vínům z odrůdy Ryzlink vlašský. Můžeme se tu pokochat plností a
Vyzrálé hrozny ale poskytují surovinu pro výrobu kvalitních vín, která se navíc mohou uvádět na trh velmi brzy - první, tzv. svatomartinské, už v listopadu na svatého Martina. Pokud vám toto víno zavoní po fialkách nebo senu, je vše, jak má byt. Odrůda Rulandské bílé, někdy u nás nazývaná též Burgundské bílé nebo Pinot blanc, dává ve zdejších klimatických podmínkách velmi kvalitní surovinu pro vynikající vína stejného jména. U Rulandského bílého se vyplatí s pitím počkat, protože příliš mladé víno je spíše kyselé, ale ležením se postupně zjemní a zharmonizuje, až dosáhne své pravé kvality. Jeden ze zástupců odrůd s červeným hroznem - Tramín. Z dobré vyzrálých hroznů se vyrábějí vysoce kvalitní bílá těžší kořenitá vína s vůní růže.
Oblast Břeclavska - MIKULOVSKO
bohatým spektrem Vlasáků z Dunajovicka, vyžívat se v jemných a neuvěřitelně krásných vůních Ryzlinku vlašského z vápenitých půd Perenska nebo se osvěžit šťavnatou kyselinou Ryzlinku vlašského z Pavlova. Jaká bohatost ve vínech z jediné odrůdy vysázené v nejrůznějších polohách kolem divukrásné Pálavy!
Ale zvlněná tvář země nenastavuje svá úbočí jen jižnímu slunci. Jsou tu i svahy severozápadní či severovýchodní, kam slunce zavítá jen na několik hodin denně. Avšak i ty žehná sluncem rozpálená Pálava závany teplého vzduchu, jsou odrůdy, které nemají tak vysoké nároky na příkon tepla, a přece mohou dát vína plná veselí a příjemné pitelnosti. Mezi nimi se nejvíce rozšířila odrůda Muller-Thurgau, oblíbená u vinařů svou plodností a u milovníků vína svým broskvovým aromátem. Její vína jsou na Mikulovsku spíše doplňkem do směsí s víny Veltlínského zeleného nebo Ryzlinku vlašského. Hlavní doménou typických vín z odrůdy Muller-Thurgau je Znojemsko nebo Uherskohradišťsko. Ale jak se zdá, zalíbilo se v tomto koutu jižní Moravy i modrým odrůdám dovezeným z Francie. Je to předně nejstarší z modrých odrůd u nás pěstovaných - Pinot noír (Rulandské modré), které k nám bylo opakovaně dováženo z Burgundska, Německa i Rakouska již od nejstarších dob. Zatím krátkodobé, ale velmi nadějné výsledky se z nejteplejších míst Mikulovská ukazují s francouzskými odrůdami pro výrobu červených vín Merlot a Cabernet Sauvignon.
Pod Svatým kopečkem v Mikulově a ve Velkých Pavlovicích, přesněji v Zaječí, sídlí dvě bohyně dobrého sektu - Venuše a Diana - a ochraňují tradiční postup jeho výroby tzv. kvašením v láhvi. Než vznikne kvalitní sekt, předchází tomu velmi složitý postup. Na počátku je víno, nejlépe z málo lisovaných hroznů, tzv. samotok, protože sekt je tím lepší, čím méně má víno trpkých tříslovin, které se silnějším lisováním uvolňují. U nás používané odrůdy Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Chardonnay zajišťují rovněž potřebný dostatek kyselin. Poté, co se provede kupáž vín (smíchání vín dvou nebo více odrůd), doplní se směs cukrem a speciálními kvasinkami, naplní do lahví a zazátkuje. Pak nastává kvašení a dokvašování, a to minimálně devět měsíců, u dražších, tzv. ročníkových sektů však může trvat i několik let. Tlak v láhvi pozvolna roste a kvasinky postupně sedimentují pod zátkou a uvolňují látky, které dávají pravému sektu jeho typickou vůni a chuť. Nakonec se hrdlo láhve podchladí a kvasnice pod zátkou se ručně “odstřelí". Láhev sektu se doplní vínem a expedičním likérem, což je směs vína, koňaku a cukru, a opět se zazátkuje. Po nejméně měsíčním ležení se expeduje. Tak jako se na Břeclavsku vyrábí mnoho různých značek a odrůd vín, je zde i mnoho jejich výrobců. K největším bezesporu patří akciové společnosti Víno Mikulov, Vinium Velké Pavlovice nebo Vinné sklepy Valtice, jejichž tradice sahá až do roku 1430. Je zde i větší množství středních podniků, jako třeba zemědělská družstva v Mikulově nebo Sedleci, která se zaměřila na výrobu vysoce kvalitních hroznů a vín. A obraz místních výrobců doplňují drobní vinaři. Možná nevíte, že vína z Břeclavska se pijí v Evropském parlamentu, ochutnala je anglická královna Alžběta II. a patří i k tabuli na Pražském hradě. Šumivá vína, vyráběná druhotným kvašením přírodních vin, jsou produkty čarovných vlastností. Staletá historie jejich výroby se zrodila v polovině 16. století ve francouzské Champagni. Vědecké metody jejich produkce následně zdokonalil benediktýnský mnich Dóm Pérignon a „ďábelská vína" z tohoto kraje pak dobývala Evropu a později i celý svět. Po celém světě přibývali i noví výrobci šumivých vín. Od roku 1957 se pod značkou Venuše vyrábí šumivé víno i v akciové společnosti Víno Mikulov. Tento vinařský závod má dlouholetou tradici, i když prošel několika změnami názvu a organizačního začlenění. Ročně produkuje přibližně 80000 hl přírodního vína odrůdového a známkového, asi 2000 hl vína šumivého, 8 000 hl vermutů a 1000 hl vína perlivého, což reprezentuje asi 8% českého trhu s vínem. Zabývá se i exportem, který tvoří zhruba 6 % z celkového objemu prodeje. Šumivé vino Venuše se vyrábí z Ryzlinku vlašského a Veltlínského zeleného, vypěstovaných na svazích Pálavý, tedy z vín, která kdysi tvořila i odrůdovou náplň dolnorakouských a vídeňských šumivých vín. O vysoké kvalitě mikulovské Venuše svědčí mnoho ocenění na republikových i mezinárodních výstavách.
Ale zvlněná tvář země nenastavuje svá úbočí jen jižnímu slunci. Jsou tu i svahy severozápadní či severovýchodní, kam slunce zavítá jen na několik hodin denně. Avšak i ty žehná sluncem rozpálená Pálava závany teplého vzduchu, jsou odrůdy, které nemají tak vysoké nároky na příkon tepla, a přece mohou dát vína plná veselí a příjemné pitelnosti. Mezi nimi se nejvíce rozšířila odrůda Muller-Thurgau, oblíbená u vinařů svou plodností a u milovníků vína svým broskvovým aromátem. Její vína jsou na Mikulovsku spíše doplňkem do směsí s víny Veltlínského zeleného nebo Ryzlinku vlašského. Hlavní doménou typických vín z odrůdy Muller-Thurgau je Znojemsko nebo Uherskohradišťsko. Ale jak se zdá, zalíbilo se v tomto koutu jižní Moravy i modrým odrůdám dovezeným z Francie. Je to předně nejstarší z modrých odrůd u nás pěstovaných - Pinot noír (Rulandské modré), které k nám bylo opakovaně dováženo z Burgundska, Německa i Rakouska již od nejstarších dob. Zatím krátkodobé, ale velmi nadějné výsledky se z nejteplejších míst Mikulovská ukazují s francouzskými odrůdami pro výrobu červených vín Merlot a Cabernet Sauvignon.
Pod Svatým kopečkem v Mikulově a ve Velkých Pavlovicích, přesněji v Zaječí, sídlí dvě bohyně dobrého sektu - Venuše a Diana - a ochraňují tradiční postup jeho výroby tzv. kvašením v láhvi. Než vznikne kvalitní sekt, předchází tomu velmi složitý postup. Na počátku je víno, nejlépe z málo lisovaných hroznů, tzv. samotok, protože sekt je tím lepší, čím méně má víno trpkých tříslovin, které se silnějším lisováním uvolňují. U nás používané odrůdy Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Chardonnay zajišťují rovněž potřebný dostatek kyselin. Poté, co se provede kupáž vín (smíchání vín dvou nebo více odrůd), doplní se směs cukrem a speciálními kvasinkami, naplní do lahví a zazátkuje. Pak nastává kvašení a dokvašování, a to minimálně devět měsíců, u dražších, tzv. ročníkových sektů však může trvat i několik let. Tlak v láhvi pozvolna roste a kvasinky postupně sedimentují pod zátkou a uvolňují látky, které dávají pravému sektu jeho typickou vůni a chuť. Nakonec se hrdlo láhve podchladí a kvasnice pod zátkou se ručně “odstřelí". Láhev sektu se doplní vínem a expedičním likérem, což je směs vína, koňaku a cukru, a opět se zazátkuje. Po nejméně měsíčním ležení se expeduje. Tak jako se na Břeclavsku vyrábí mnoho různých značek a odrůd vín, je zde i mnoho jejich výrobců. K největším bezesporu patří akciové společnosti Víno Mikulov, Vinium Velké Pavlovice nebo Vinné sklepy Valtice, jejichž tradice sahá až do roku 1430. Je zde i větší množství středních podniků, jako třeba zemědělská družstva v Mikulově nebo Sedleci, která se zaměřila na výrobu vysoce kvalitních hroznů a vín. A obraz místních výrobců doplňují drobní vinaři. Možná nevíte, že vína z Břeclavska se pijí v Evropském parlamentu, ochutnala je anglická královna Alžběta II. a patří i k tabuli na Pražském hradě. Šumivá vína, vyráběná druhotným kvašením přírodních vin, jsou produkty čarovných vlastností. Staletá historie jejich výroby se zrodila v polovině 16. století ve francouzské Champagni. Vědecké metody jejich produkce následně zdokonalil benediktýnský mnich Dóm Pérignon a „ďábelská vína" z tohoto kraje pak dobývala Evropu a později i celý svět. Po celém světě přibývali i noví výrobci šumivých vín. Od roku 1957 se pod značkou Venuše vyrábí šumivé víno i v akciové společnosti Víno Mikulov. Tento vinařský závod má dlouholetou tradici, i když prošel několika změnami názvu a organizačního začlenění. Ročně produkuje přibližně 80000 hl přírodního vína odrůdového a známkového, asi 2000 hl vína šumivého, 8 000 hl vermutů a 1000 hl vína perlivého, což reprezentuje asi 8% českého trhu s vínem. Zabývá se i exportem, který tvoří zhruba 6 % z celkového objemu prodeje. Šumivé vino Venuše se vyrábí z Ryzlinku vlašského a Veltlínského zeleného, vypěstovaných na svazích Pálavý, tedy z vín, která kdysi tvořila i odrůdovou náplň dolnorakouských a vídeňských šumivých vín. O vysoké kvalitě mikulovské Venuše svědčí mnoho ocenění na republikových i mezinárodních výstavách.
Velkopavlovicko
Na sever a severozápad od Břeclavi, mezi Moravským Žižkovem a Velkými Němčicemi, se rozkládá Velkopavlovická vinařská oblast. Vinohrady na kvalitních půdách jižních výběžků Chřibů jsou na podzim omývány teplým vzduchem, což urychluje zrání vysoce kvalitních hroznů. V okolí Zaječí, Přítlak a Rakvic dozrává především Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a Portugal modrý, kolem Klobouk pak Neuburgské, u Hustopečí, Velkých Pavlovic a Němčiček Tramín a v celé oblasti mají výbornou kvalitu i modré odrůdy - Rulandské modré, Frankovka, Portugal modrý, Zweigeltrebe a André.
Zatravněné vinice se zvolna stávají na Břeclavsku běžným obrázkem. Oželeném je většinou součástí tzv. integrovaného, případně ekologického pěstování révy vinné a k vidění je zejména na území Chráněné krajinné oblasti Pálava. V rámci uskutečněného výzkumného projektu bylo mimo jiné zjištěno, že asi po čtyřech letech se ve vinici ustaví přírodní rovnováha bylinného patra blízká nejcennějším pálavským rezervacím, a vinice se tak stávají domovem pro stovky živočišných druhů, především hmyzu, které dříve přežívaly jen v rezervacích. Poprvé od války se tyto druhy začínají vracet do zemědělské krajiny, kam kdysi patřily.
Zatravněné vinice se zvolna stávají na Břeclavsku běžným obrázkem. Oželeném je většinou součástí tzv. integrovaného, případně ekologického pěstování révy vinné a k vidění je zejména na území Chráněné krajinné oblasti Pálava. V rámci uskutečněného výzkumného projektu bylo mimo jiné zjištěno, že asi po čtyřech letech se ve vinici ustaví přírodní rovnováha bylinného patra blízká nejcennějším pálavským rezervacím, a vinice se tak stávají domovem pro stovky živočišných druhů, především hmyzu, které dříve přežívaly jen v rezervacích. Poprvé od války se tyto druhy začínají vracet do zemědělské krajiny, kam kdysi patřily.
Podluží
Nově pojmenovaná oblast Podluží sleduje tok řeky Moravy a zahrnuje východní a severovýchodní část okresu od Břeclavi až po Moravskou Novou Ves. Na zdejších písčitých půdách je nutno pěstovat odrůdy odolnější proti mrazu, neboť vinice jsou většinou na rovinách nebo jen na mírných svazích. Lze na nich dopěstovat kvalitní Ryzlink rýnský a dobré jakosti dosahují také odrůdy k výrobě červeného vína, například Portugal modrý, Zweigeltrebe a André.
Copyright © 2015 by "Luděk Rotrekl" • All Rights reserved • E-Mail: ludek.rotrekl@post.cz