Historie Jižní Moravy
Příroda, Historie, Cestování, Fotogalerie
ODKAZY
JIŽNÍ MORAVA - HISTORIE - MIKULOV A OKOLÍ
Abyste uslyšeli zpěv mikulovských domů, musíte si počíhat. Musíte si počkat, až zpěváci usnou a domy osamí. A počíhat si musíte na kořist ticha a naslouchání v sobě. Také se tomu říká usebrání. To je stav, kdy máte to políčko v sobě posečeno, sklizeno, starosti a povinnosti svázány do snopů a najednou vás napadne usebrat do kytice klásky chvilek štěstí, které jste jindy a jinde poztráceli. Myslím, že najdete v Mikulově mnohá tajná strniště, zvláště když noc je spíše zralá než mladá a vzduch má barvu a chuť zeleného vína v koštýřském pohárku. A tak přímo a neozdobně s básníkem stvrzuji: Mikulov je město, ve kterém zpívají domy.
Renesanční a manýristická kultura na Moravě byla pod vlivem západoevropských a jihoevropských kulturních center a zejména v oblasti architektury a výtvarného umění se Morava té doby stala jednou z italských provincií, což pokračovalo i v následujícím období baroka. Tento převládající italský tón vytvářel vlastně jednotnou evropskou kulturu, byť výrazně místně zabarvenou. Prostředím, kde se tato kultura tvořila a rozvíjela, byl dvůr a město, nezřídka v příkladné symbióze. Potřebujeme další vysvětlení otázky, kde se najednou na jižních svazích posledních výběžků Pavlovských vrchů vzal kousek téměř nefalšované slunné Itálie?
Renesanční a manýristická kultura na Moravě byla pod vlivem západoevropských a jihoevropských kulturních center a zejména v oblasti architektury a výtvarného umění se Morava té doby stala jednou z italských provincií, což pokračovalo i v následujícím období baroka. Tento převládající italský tón vytvářel vlastně jednotnou evropskou kulturu, byť výrazně místně zabarvenou. Prostředím, kde se tato kultura tvořila a rozvíjela, byl dvůr a město, nezřídka v příkladné symbióze. Potřebujeme další vysvětlení otázky, kde se najednou na jižních svazích posledních výběžků Pavlovských vrchů vzal kousek téměř nefalšované slunné Itálie?
Básníci prý hovoří v obrazech. Někteří tak dokonce i píší. Říkají tomu metafory. Metafora prý řekne víc než přímočaré pojmenování skutečnosti. Například řeknu: "Mikulov je město, z jehož domů se často ozývá zpěv." To je skutečnost. Můžete si to ověřit. Jenže básník Skácel řekne: "Mikulov je město, ve kterém zpívají domy." A to je jiná. To je skutečnost, kterou si letmý návštěvník města tak snadno ověřit nemůže. Ale je to pravda jako mlat.
Copyright © 2015 by "Luděk Rotrekl" • All Rights reserved • E-Mail: ludek.rotrekl@post.cz
.."Město, ve kterém zpívají domy"..
